125 let ŠKODA AUTO: Ikonické vozy

Na úspěchy jízdních kol SLAVIA a motocyklů LAURIN & KLEMENT, gradující v roce 1905 titulem neoficiálního mistra světa z Dourdanu u Paříže, navázala premiéra prvního automobilu z Mladé Boleslavi. L&K VOITURETTE A s litrovým vidlicovým dvouválcem o tehdy dostačujícím výkonu sedmi koní vynikala snadnou ovladatelností, slušnou dynamikou a atraktivním poměrem cena/výkon. Na novinku dosahující rychlosti až 40 km/h v dalších letech navázaly modely opět označené písmeny. Původní VOITURETTE A zazářila i na filmovém plátně: falešný baron RuPert von Kratzmar (Miloš Kopecký) laurinkou uniká newyorskému detektivu Nicku Carterovi (Michal Dočolomanský) ve filmu Adéla ještě nevečeřela.

Velmi zdařilá modelová řada S se udržela v nabídce mladoboleslavské automobilky úctyhodných 14 let a stala se tehdy jejím bestsellerem: vznikla ve více než 2 000 kusech. I díky „esku“ se značka LAURIN & KLEMENT záhy vypracovala na největší automobilku více než padesátimilionového Rakouska-Uherska. Například verze L&K Sg dávala v roce 1913 na výběr z deseti základních provedení karoserie, včetně kupé Doktor či Lady nebo užitkového provedení Progress.

V roce 1925 spojila mladoboleslavská automobilka LAURIN & KLEMENT síly s jedním z největších strojírenských podniků a zbrojovek středoevropského regionu, plzeňským gigantem Škoda. Přechodový model L&K/ŠKODA 110 byl k mání v celé řadě modifikací, s otevřenými karoseriemi, ale i s pevnou střechou. Princip dvou vozů v jednom naplňovala originální stavebnice s odnímatelnou zadní částí: plnohodnotný osobní vůz se díky nástavci změnil v praktický dvoumístný valníček. Živnostník tak mohl v neděli „udělat něco pro rodinu“ a vydat se s ženou a ratolestmi na výlet, zatímco v týdnu stejným vozem rozvážel své zboží.

Když se koncem roku 1934 hledalo jméno pro novou vlajkovou loď značky ŠKODA, padla volba na SUPERB. Výroba šestiválcových automobilů Š 640 SUPERB se naplno rozjela v roce 1935. K exkluzivním prvkům výbavy patřil vestavěný radiopřijímač s šesti lampami či palisandrová skříňka zabudovaná ve stěně, která oddělovala prostor pro řidiče od komfortní zóny vyhrazené pasažérům z řad politiků, diplomatů i podnikatelů. Mezi zákazníky nechyběla zlínská obuvnická firma Baťa, jejíž sortiment zahrnoval také stejnojmenné pneumatiky, používané i na vozech ŠKODA.

V lednu 1936 se ŠKODA POPULAR na náročné trati proslulé Rallye Monte Carlo umístila na skvělém druhém místě kategorie vozů do 1 500 cm3. Vedení automobilky kulo železo, dokud bylo žhavé: zákazníkům zanedlouho nabídlo sportovní automobil v provedení roadster či kupé, připomínající tento skvělý sportovní výsledek. Kromě progresivních technických řešení jako byl tuhý a přitom lehký páteřový rám podvozku, nezávislé zavěšení všech kol nebo hnací řetězec v konfiguraci transaxle zabodovala ŠKODA POPULAR Monte Carlo také svou elegantní aerodynamickou karoserií.   

ŠKODA OCTAVIA dostala skutečně libozvučné označení. Původně šlo o latinské ženské jméno, znamenající „osmá“. A proč osmá? Jde o pořadí modelu ve vývojové linii vozů ŠKODA s progresivním páteřovým rámem podvozku, ale současně také o osmý model v poválečné existenci automobilky. Každopádně vznikl bestseller, jehož kvality prokázaly i úctyhodné úspěchy v náročných závodech a soutěžích, včetně hattricku ve třídě na Rallye Monte Carlo. Zvláště skandinávští jezdci předváděli za volantem modelu OCTAVIA na sněhu a ledu pravé divy. Základní verzi se stupňovitou zádí brzy doplnila ještě praktičtější ŠKODA OCTAVIA COMBI, vyráběná až do roku 1971.

V roce 1964 debutovala zcela nová generace automobilů ŠKODA se čtyřválcem umístěným u zadních poháněných kol. „Embéčka“, jednoho z nejlepších evropských vozů litrové třídy své doby, vzniklo na 443 tisíc kusů. Kromě technických fines, jako byl blok motoru vyráběný původní českou metodou tlakového lití hliníku, patřila k pýchám Mladoboleslavských také nová, moderně vybavená část továrny, umožňující výrazné zvýšení objemu produkce vozů ŠKODA. Vedle základního sedanu ŠKODA 1000 MB a silnější jedenáctistovky existovaly i dvoudveřové modifikace MBX. V rámci evropské produkce první poloviny 60. let velmi významně zastoupená koncepce pohonu byla pod okřídleným šípem rozvíjena až do počátku 90. let.

Elegantní kupé ŠKODA 110 R s konfigurací sedadel 2 + 2 vznikalo v závodě ve východočeských Kvasinách. Většina z 57 tisíc vyrobených „erek“ zamířila k zahraničním zájemcům. Do oka padne nejen ladně splývající linie střechy, ale také vkusné provedení sloupků B karoserie a dveře bez okenních rámů – o anatomických sedadlech či bohatě vybavené přístrojové desce nemluvě. Popularita kupé s věkem nijak neutrpěla, mezi sběrateli patří k velmi žádaným zástupcům „sedmdesátek“. Na bázi ŠKODA 110 R navíc v roce 1975 vznikla legenda motoristického sportu, ŠKODA 130 RS. „Ereso“ si svými výkony v rallye i na okruzích vysloužilo přezdívku „porsche Východu“, s třináctistovkou o 140–183 koních uhánělo až 220 km/h!

Model FAVORIT znamenal zásadní změnu koncepce pohonu vozů ŠKODA – od „vše vzadu“ ke „vše vpředu“. Motor vpředu a pohon předních kol odpovídal modernímu trendu doby, za sklopnou druhou řadou sedadel se uvolnil prostor pro zavazadla a současně se otevřela možnost výroby verzí kombi či pick-up. Vyvážené užitné vlastnosti přispěly ke zrodu další legendy značky ŠKODA. Atraktivní design karoserie navrhlo proslulé italské studio Bertone, k základnímu pětidveřovému hatchbacku brzy přibylo kombi FORMAN, užitkový vůz PICK-UP a další provedení, včetně sanitek: tato pomyslná rodina měla přes milion členů.

V roce 1996 vznikl první model ŠKODA kompletně vyvinutý v rámci koncernu Volkswagen, zároveň šlo o první vůz nižší střední třídy v novodobé historii značky a navíc důstojného nositele proslulého označení OCTAVIA. Zákazníky oslovil nejen obrovský prostor pro zavazadla, ale také vynikající poměr cena/výkon. Karoserie, poprvé v mladoboleslavské historii konstruovaná s využitím počítačové technologie CAD (Computer-Aided Design), poskytovala vysokou úroveň bezpečnosti. Nadčasově elegantní design navrhl interní tým pod vedením Dirka van Braeckela. OCTAVIA I sjížděla v průběžně modernizované podobě z linek až do roku 2010, ke konci kariéry souběžně se svým nástupcem druhé novodobé generace.

V roce 2016, tedy 40 let od debutu novozélandského víceúčelového vozu TREKKA s technikou sedanu OCTAVIA Super, vyjel do světa první zástupce nové rodiny vozů SUV značky ŠKODA: prostorný KODIAQ, pojmenovaný po mohutném aljašském medvědu hnědém. Objem zavazadlového prostoru ho pasoval na nejprostornější SUV ve své třídě. K silným stránkám patřila také špičková úroveň elektronické výbavy, včetně asistenčních systémů. Standardem se stalo nouzové volání eCall, aplikace ŠKODA Connect App umožnila lokalizaci, kontrolu a konfigurování vozu na dálku pomocí chytrého telefonu. KODIAQ brzy následovaly kompaktnější SUV mladoboleslavské značky jako KAROQ či KAMIQ.   

První sériově vyráběný automobil ŠKODA s ryze elektrickým pohonem spoléhá na tichý a pružně zabírající motor o výkonu 61 kW. Energie uložená v článcích lithium-iontové baterie o kapacitě 36,8 kWh umožňuje dojezd 252 km podle normy WLTP. K sériové výbavě patří řada on-line funkcí, umožňujících například dálkové zapínání klimatizace, nabíjení baterie nebo kontrolu dojezdu vozu ŠKODA CITIGOᵉ iV, ať už jste kdekoliv.