125 let ŠKODA AUTO: Po generace jako jedna velká rodina

Vedle rodů Hrdličkových nebo Velebných, které patří k asi nejznámějším škodováckým rodinám, tu najdeme rodinná pouta vzniklá právě díky značce ŠKODA nebo rodiny kolegů a kolegyň, které spolu žijí nejen prací a povinnostmi. Všechny mají společné jedno – pevné pouto ke značce ŠKODA.

Klan Hrdličků

Před 96 lety, 1. března 1924, se zaměstnancem plzeňské centrály značky s okřídleným šípem v logu stal inženýr Karel Hrdlička (1888–1979). Od ledna 1929, nejdříve krátce jako náměstek závodního ředitele, poté jako generální ředitel mladoboleslavské automobilky, stál za vybudováním první československé moderní továrny s efektivní pásovou výrobou. Pod jeho taktovkou se zrodila nová generace vozů ŠKODA a podnik obsadil pozici domácí automobilové jedničky. Zásadní roli v rozvoji automobilky později sehrál také syn, technický ředitel vývoje Petr Hrdlička, manažer a hlavní konstruktér modelu FAVORIT. Vnuk Martin Hrdlička dnes ve ŠKODA AUTO vede vývoj podvozku a agregátu.

Šéf úspěšné mladoboleslavské automobilky Karel Hrdlička (druhý zprava) představuje na pražském autosalonu nové modely ŠKODA československému prezidentovi Tomáši G. Masarykovi.

Karel Hrdlička v automobilce ŠKODA realizoval velkorysou modernizaci výrobního zařízení špičkovými stroji převážně západoevropského a amerického původu. V první polovině 30. let věnoval velkou pozornost i vývoji automobilů s motorem vzadu. Stál také u položení základů úspěšné modelové řady ŠKODA POPULAR, RAPID, FAVORIT, SUPERB – a bezpočtu dalších vozů ŠKODA dominujících produkci značky až do poloviny 60. let.

Syn Petr otcem modelu FAVORIT

Syn Karla Hrdličky Petr (*1934) se vyučil ve škodováckém učňovském centru a už v roce 1948 pracoval na lince vyrábějící modely ŠKODA TUDOR. Díky své specializaci na problematiku převodů se po druhé světové válce podílel na vývoji převodovky a rozvodovky připravovaného vozu ŠKODA 1000 MB. V šedesátých letech působil v Mladé Boleslavi jako vrchní dílovedoucí ozubárny.

V březnu 1983 se Petr Hrdlička stal ředitelem Výzkumně vývojového závodu ŠKODA a byl pověřen vedením projektu ŠKODA 781. Tedy automobilu nové generace s pohonem předních kol, později známého jako ŠKODA FAVORIT. Petr Hrdlička se významně zasloužil o navázání úspěšné spolupráce nejen s domácími partnery, ale i s předními zahraničními společnostmi. Kromě studia Stile Bertone, autora návrhu designu, se například jednalo také o automobilky Volkswagen a Porsche.

Petr Hrdlička (vpravo) nad návrhy designu modelu ŠKODA FAVORIT s Bohumilem Drbohlavem, zodpovědným za konstrukci karoserie.

Automobil ŠKODA FAVORIT, jeden z mála nelicenčních osobních automobilů východního bloku, patřil hned po premiéře v roce 1987 k hlavním aktivům mladoboleslavské automobilky. Petr Hrdlička pokračoval v úspěšné spolupráci se ŠKODA AUTO: jako poradce a později externí konzultant.

Vývoj podvozku & agregátu

Martin Hrdlička (* 1969), vnuk Karla a syn Petra Hrdličkových, pokračuje ve stopách svých předků-techniků. V roce 1993 začínal ve ŠKODA AUTO jako konstruktér brzdové soustavy, v roce 2001 se stal vedoucím zástavby agregátu a roku 2006 se stal vedoucím oddělení podvozku a od března 2008 do současnosti odpovídá jako vedoucí za oblast vývoje podvozku a agregátu vozů ŠKODA.

Martin Hrdlička (vpravo) vede vývoj podvozku a agregátu, jeho pracovištěm je Technologické centrum ŠKODA AUTO.

Jeho tým navíc v rámci koncernu Volkswagen nese zodpovědnost za vývoj všech motorů s nepřímým vstřikováním paliva, a to včetně veškerých modifikací pro jednotlivé světové trhy. Zodpovídá také za vývoj všech verzí manuálních převodovek v celém koncernu nebo za vývoj bubnových brzd pro koncern celosvětově včetně právě na trh uvedeného modelu ŠKODA ENYAQ iV.

Velební ve správnou chvíli na správném místě

Jako první v mladoboleslavské automobilce v roce 1925 nastoupil děd Josef Velebný (1906–1989). Od roku 1946 vedl oddělení konstrukce karoserií a stál u zrodu řady nadčasově elegantních škodovek 40.–60. let, včetně zajímavých zahraničních derivátů. Podílel se na zásadních technologických změnách, k nimž došlo v 50. a 60. letech. Prvním krokem byl přechod k bezpečnější, odolnější a prostornější celokovové karoserii, kterou jako první využil v roce 1952 model ŠKODA 1200 „Sedan“. Další revoluční změnu znamenal v roce 1964 náběh výroby vozu ŠKODA 1000 MB se samonosnou karoserií.

Josef Velebný s modely produkce ŠKODA AUTO na počátku 50. let: vzadu ŠKODA 1101/1102 Tudor, v popředí nástupce Š 1200 Sedan.

Zkušený technolog Velebný stál před 55 lety také u zrodu předchůdce současné úspěšné palety vozů SUV značky ŠKODA, modelu TREKKA. S myšlenkou vytvořit levné terénní vozidlo pro potřeby novozélandských farmářů na bázi škodovek přišel Noel Turner, majitel firmy Motor Industries Ltd., importéra české značky, která v Otahuhu poblíž Aucklandu kompletovala rozložená „embéčka“. Josef Velebný strávil na Novém Zélandu 15 měsíců, kromě vývoje vozu a zavedení jeho výroby se podílel také na zapojení asi pěti desítek místních dodavatelů.

Josef Velebný (uprostřed) s novozélandským designérem Georgem Taylorem (vlevo), jeho kolegou Johnem Catchpolem a společným „dítětem“: SUV jménem TREKKA.

První dva prototypy byly testovány na jaře 1966, malosériová produkce vozu TREKKA odstartovala již 2. prosince a běžela až do roku 1972. TREKKA inspirovala k následování. Pomyslnou štafetu převzal generální importér vozů ŠKODA do Pákistánu. Velebného tým postavil první prototyp nazvaný SKOPAK (ŠKODA Pákistán), který v květnu 1970 zamířil do malosériové výroby. Kromě jednoduchých dvoumístných pickupů bez dveří, nahrazených řemenem, vznikaly rovněž valníček se sklopnými bočnicemi, ale i taxi či letištní speciál pro řidiče a pět cestujících. Josef Velebný také v Istanbulu konstruoval prostorný pickup Š 1202 Kamyonetleri pro Turecko a na poslední zahraniční misi v roce 1977 v jihoamerické Kostarice pomáhal s náběhem montáže vozů ŠKODA 120 L.

Tradice zavazuje

Úsloví o jablku, které nepadá daleko od stromu, se naplnilo i v případě synů Josefa Velebného: Dušan Velebný (* 1939) vyvíjel závodní motory, později vedl zkušebnu Výzkumně vývojového ústavu automobilky, jeho bratr Milan Velebný (* 1937) vyvíjel zejména závodní motory škodovek, např. pro formule 3 nebo nesmrtelný model ŠKODA 130 RS.

Josefův vnuk Michal, syn vedoucího podnikové zkušebny Dušana Velebného, je koordinátorem restaurátorské dílny ŠKODA Muzea. Na snímku za volantem limuzíny SUPERB 3000 OHV (1939).

Symbolická je profesní dráha Josefova vnuka Michala Velebného (* 1964). Pracuje totiž jako koordinátor restaurátorské dílny ŠKODA Muzea, s žádostí o konzultaci a pomoc se na něj obracejí milovníci historických škodovek z blízka i daleka. Připomeňme například renovaci unikátního vozu ŠKODA VOS, původně věnovaného československou vládou Mao Ce-tungovi a dochovaného v pekingském muzeu. Michal Velebný navíc platí za uznávaného odborníka na historii domácího automobilového sportu.

ŠKODA - rodinná záležitost

Zdeněk Vrchlavský
hlavní dispečer

Vyučil se klempířem a nastoupil do lisovny ve ŠKODA AUTO, po vojně se podílel na výrobě modelu Spartak a v roce 1961 mu nabídli, jestli by nechtěl chodit na večerní průmyslovou školu. Po ní už pak pokračoval jako dispečer svařovny. „Řešili jsme především vysílání opravářů na různá místa v případě poruch. Později jsem přešel na hlavní dispečink a tam jsme dělali ve 24hodinových směnách.“ V automobilce se potkal také se svou manželkou, zetěm, tchyní a dalšími příbuznými. Vnuk dnes pracuje v Logistice montáže a vlastně tak na jeho práci navazuje. „Často mi říká, že potkává v práci lidi, kteří na mne vzpomínají.“

Karel Žďánský
interiéry, nákup

V automobilce působil jeho tatínek, pracují či pracovali tu také strýc, teta, bratranci i dvě dcery a on sám má za sebou v Mladé Boleslavi víc než čtvrt století. Na starosti má především nákup volantů a dnes také airbagů. „Postupně přibývaly varianty pro spolujezdce, hlavový, loketní, boční vpředu i vzadu. Teď řešíme novinku, centrální airbag mezi řidičem a spolujezdcem.“

Roman Hloušek
strategické plánování produktu, výzkum trhu

„Historie mé rodiny je pevně spjata se značkou ŠKODA, pradědeček k ní nastoupil v roce 1925,“ popisuje dlouhou tradici, jejíž součástí je i druhý praděda, rodiče a další příbuzní. Roman dnes působí jako člen výzkumu trhu. „Reklama má velký dopad na utváření vztahu zákazníků ke značce, její image a obecně úspěch jejích produktů. Moderní doba značně rozšířila spektrum kanálů, kterými lze loajální i potenciální zákazníky oslovit – například online videoplatformy, sociální sítě, influenceři.“

Tomáš Rytíř
virtuální techniky

Ve ŠKODA AUTO pracuje od roku 1991 a navázal tak na oba své rodiče i dědu. „Není divu, že mě to od dětství táhlo ke ŠKODA AUTO.“ Nejdřív nastoupil do Technického vývoje a deset let pak po vojně působil v Nářaďovně. Jako konstruktér začínal u rýsovacího prkna, ale postupně přešel na digitální technologie. „Nástroje virtuální reality pomáhají urychlit a zkvalitnit proces vývoje vozu. Model doprovázíme od prvních koncepčních fází přes digitální data kontroly až do ukončení sériové výroby.“

Jan Solnička
výroba vozů

„Začínal jsem na stejné pozici jako můj děda,“ říká montér, kterému jsou inspirací i další příbuzní škodováci, otec nebo strýc. „Moje kariéra ve ŠKODA AUTO ukazuje, jak se rozšířily možnosti v rozvoji a kariérním růstu pracovníků. Začínal jsem na kompletaci agregátů, později jsem si udělal rekvalifikaci na automechanika. Taková změna třeba za mého dědy běžná nebyla,“ popisuje Honza a dodává, že oproti jeho předkům mu montážní práci také usnadňují nejrůznější manipulátory nebo řízené utahovačky momentů.