Originálně řešený podvozek ŠKODA s nezávislým zavěšením všech kol a tuhým páteřovým rámem ve 30. – 60. letech nesčetněkrát prokázal svoji vysokou odolnost i ve velmi náročných provozních podmínkách. Také díky vhodně zvoleným převodovým poměrům obstály sériově vyráběné osobní automobily ŠKODA s pohonem zadních kol v členitém terénu. Z dooby před druhou světovou válkou připomeňme jízdu čtyř automobilů POPULAR do Kalkaty, polokabrioletu RAPID kolem světa a více než 52 000 km křížem krážem Afrikou, absolvovaných manželi Škulinovými v dalším voze RAPID. Prakticky standardní podvozek POPULAR s pohotovostní karoserií se osvědčil armádě Československa i řady dalších států. Po druhé světové válce vznikl „Bojový Tudor“ ŠKODA 1101 VO/P.
Zákazníky v desítkách zemí světa oslovovala také vysoká užitná hodnota automobilů ŠKODA OCTAVIA, vyráběných od roku 1959. Z logistických, daňových a celních důvodů byl jejich export často realizován ve formě sad dílů CKD (completely knocked down). Na Novém Zélandu jejich montáž zajišťoval generální importér značky ŠKODA, společnost Motor Industries International se sídlem v Otahuhu. ŠKODA se aktivně podílela na lokálním projektu cenově dostupného poloterénního vozidla, primárně určeného farmářům, řemeslníkům a obchodním cestujícím. V roce 1965 byl z Mladé Boleslavi vyslán bývalý vedoucí vývoje karoserií Josef Velebný. Zkušený technolog stál za konstrukcí karoserie modelu TREKKA, jehož vnější tvary navrhl místní designér George Taylor. Velebný navíc pomáhal s rozběhem výroby v Otahuhu. TREKKA se stala prvním automobilem vyvinutým a vyráběným na Novém Zélandu, i proto byla k mání skoro bez čekání, za atraktivní cenu již od 899 místních dolarů.
Základ nového vozu tvořil modifikovaný podvozek modelu ŠKODA OCTAVIA Super se zkráceným rozvorem, zlepšujícím průchodnost terénem. Základní TREKKA byla dlouhá pouze 3550 mm a široká 1600 mm, podle typu karoserie vysoká až 2040 mm. Kromě třídveřové verze se dvěma až osmi sedadly a střechou pevnou, stahovatelnou plátěnou či nasazovací z laminátu, existovala také kombi (STW). V roce 1967 TREKKA našla 750 zákazníků, v lednu 1968 v Otahuhu smontovali jubilejní tisící exemplář. Kariéra mnohem dostupnější, navíc v provozu úspornější alternativy k čistokrevným offroadům s pohonem 4×4 skončila v roce 1972 s celkovou bilancí asi 2800 kusů. Zdařilí předchůdci vozů SUV značky ŠKODA byli vyváženi i na souostroví Fidži, do Oceánie a vzorky v rozloženém stavu zamířily také do Pákistánu a Austrálie. Hrstka dochovaných kusů se na Novém Zélandu těší kultovnímu postavení. Exemplář z roku 1969 pochází ze soukromé české sbírky.
Automobilka ŠKODA uplatnila své know how i v případě dalších modelů vyvinutým na míru specifickým potřebám zákazníků na dalších lokálních trzích, připomeňme pákistánský SKOPAK či vůz Š 1202 KAMYONETLERY pro turecké podmínky. Tuto svoji kompetenci ŠKODA aktuálně využívá například v Číně či Indii. Pro čínský trh připravila SUV kupé KAMIQ GT a KODIAQ GT, požadavkům indických motoristů vychází vstříc modely na lokalizované podvozkové platformě MQB-A0-IN. O výlučném postavení společnosti ŠKODA AUTO v Indii svědčí fakt, že je na tomto perspektivním lidnatém trhu zodpovědná za veškeré aktivity celého koncernu Volkswagen.
