Budoucnost emobility

Elektrický pohon není žádnou novinkou. Vlastně byste se možná i divili, jak dlouhou má historii. Budoucnost však pro něj připravuje ještě daleko zajímavější věci!

12. 7. 2018 eMobilita

Současná elektrická revoluce v automobilismu může působit futuristicky, ve skutečnosti je však jen návratem k historickým kořenům. První elektromobil (byl to spíš kočár bez koní) totiž spatřil světlo světa již v roce 1835, tedy zhruba 50 let před prvním autem se spalovacím motorem (byla to spíš tříkolka a ani neměla volant). Elektromobil také jako první překonal magickou rychlost 100 km/h a vozů poháněných silou elektronů jezdilo na počátku 20. století v USA víc než těch poháněných spalováním benzinu.

Jenže elektromobil svou bitvu rychle prohrál – tehdejší technologie těžkých olověných bateriových článků, ve kterých šplouchala prudce leptavá kyselina sírová, nebyla nijak sofistikovaná a reálný dojezd byl bídný. Se startem masové výroby získala auta se spalovacím motorem navrch. Nyní díky technologickému pokroku, miniaturizaci a rozvoji mobilní elektroniky hlásí návrat i elektromobily. Nové bateriové články jsou kompaktní, lehké a nabíjejí se mnohem rychleji než kdy dřív. A vývoj intenzivně pokračuje…

Elektrický pohon v dopravě vážně není nic nového a používáte ho nejspíš častěji, než si vůbec uvědomujete. Vážně! Třeba výtahem jste dnes jeli? Ale vážně, v hromadné dopravě je elektřina velmi rozšířená – jezdí na ni trolejbusy, tramvaje, metro, většina vlaků a dokonce i některé lodě. Zato v individuální dopravě působí pořád poněkud exoticky. Elektrokoloběžky, elektrokola a elektroskútry stále nejsou úplně běžným jevem, ale když pak projede kolem někdo na gyroboardu, hoverboardu nebo kolonožce, připadáte si jako ve sci-fi filmu.

Elektromobily oproti nim působí docela nenápadně – od běžného auta je však spolehlivě prozradí podezřelé ticho, které se kolem nich šíří, většinou jen slabě pískají. Jinak ale elektromobil funguje stejně jako auto se spalovacím motorem. Pro někoho možná dokonce lépe. Elektrické vozy se snadno řídí (díky jednostupňové převodovce odpadne ruční řazení a vyšlapávání spojky), jsou naprosto tiché (jako dnešní nejluxusnější limuzíny) a nikdy nečekáte na zátah (maximální točivý moment je k dispozici od nulových otáček), také jsou prostornější (elektrický pohon je kompaktnější) a snazší na údržbu (už žádné ruce špinavé od oleje).

Na první elektrifikované modely značky ŠKODA se můžete těšit již příští rok, kdy dorazí plug-in hybridní model SUPERB PHEV a první elektromobil ŠKODA CITIGO. Na rok 2020 je pak přichystán příchod sériové verze konceptu VISION E, elektrické SUV ŠKODA s dojezdem až 500 km. Letos byl na autosalonu v Ženevě prezentován také nový koncept VISION X, který chytře kombinuje motor spalující CNG s elektrickým pohonem. Tato hybridní technika by mohla dále přispět k tomu, aby vozy ŠKODA byly ještě ohleduplnější k životnímu prostředí. Do roku 2025 pak bude mít ŠKODA v nabídce deset elektrifikovaných modelů.

Intenzivně se také pracuje na systému autonomního řízení, který vám umožní využít efektivně čas strávený poskakováním v dopravních zácpách třeba ke čtení novinek na internetu, odpovídání na maily nebo focení selfíček, případně odpočíváním na dlouhých a nudných dálničních přesunech. Ale nebojte se, o radost z řízení nepřijdete – autonomní systémy půjdou vypnout, takže si budete moci užívat jízdu s volantem v ruce tam, kde budete opravdu chtít.

Tím však vývoj nekončí, technický pokrok je totiž nezastavitelný. Elektrifikace a autonomní řízení otevírají celou řadu dalších, dosud zamčených bran mobility. Už za pár let nás třeba po městě budou kromě autonomních taxíků vozit aerotaxi – autonomní drony s prostorem pro posádku, která si stroj přivolá mobilní aplikací, a pak jen zadá cílovou destinaci, kam ji stroj za pár chvil zanese bez čekání v zácpách nebo mačkání v hromadné dopravě. Výrobce letadel Airbus dokonce vyvíjí koncept létajícího auta – autonomního elektromobilu s odpojitelnou kapslí pro posádku, která se následně může připojit k modulu elektřinou poháněné kvadrokoptéry a vznést se do vzduchu. Vize, že na kraj města dojedeme po asfaltu, a po městě se pak už budeme pohybovat jen vzduchem, a to celé v naprostém pohodlí bez nutnosti jakkoliv aktivně zasahovat do řízení, tak už možná nezůstane jen vědeckou fantazií.

Další zrychlení a zefektivnění dopravy může přinést projekt Hyperloop – tedy vysokorychlostní kapsle s posádkou či nákladem pohybující se v tubusu s nízkým tlakem vzduchu. Princip je docela jednoduchý: kapsle má v přídi elektřinou poháněný kompresor, který nasává vzduch a vytváří vzduchový polštář, po němž se kapsle pohybuje, čímž se minimalizuje odpor vzduchu a tření, které jinak komplikuje pohyb ve vysokých rychlostech. Hyperloop totiž počítá s maximální rychlostí až 1 220 km/h. Stovky kilometrů byste tak mohli absolvovat za pouhých pár minut.

Elektřina a moderní technologie tak ještě zvyšují překotnou rychlost našich dnešních životů, ale také dávají naději na více odpočinku – na minimalizaci a efektivnější využití času, který jinak trávíme prostou dopravou z místa na místo. Jednou se třeba dočkáme konečného řešení dopravního problému, prostředku, který nás přenese z místa na libovolně vzdálené místo prakticky okamžitě – teleportu. Že je to sci-fi? To přece bylo ještě nedávno vše v tomto článku…