OTÁZKY PRO PETRA BOUCHNERA, VEDOUCÍHO ÚSTAVU DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ NA ČESKÉM VYSOKÉM UČENÍ TECHNICKÉM V PRAZE
Jaká opatření mohou rozvoji eMobility skutečně pomoci?
Dotace by měla kompenzovat rozdíl mezi pořízením elektromobilu a konvenčního vozu natolik, aby s ostatními benefity a vlastní mírou ochoty provozovat elektromobil byly alespoň zhruba srovnané. Z benefitů jsou logické a známé kroky např. vjezd a parkování ve velkých sídlech, které lze rozumně ospravedlnit snížením lokálních emisí z dopravy na úkor konvenčních vozidel. Zajímavá by byla např. dotace či daňová úleva apod. na obnovu starších elektromobilů, tedy na výměnu nových baterií, případný garantovaný odkup starých, které lze ještě úspěšně využít např. ve stacionárních aplikacích nebo je recyklovat.
Kterým opatřením by bylo naopak dobré se vyhnout?
Některé země omezují dotace a výsledek je, že uživatelé se vracejí ke konvenčním vozidlům, je-li pro ně elektromobil nadále nevýhodný. Velkým zklamáním je krach nejmohutnějšího carsharingu elektromobilů, pařížského Autolib'. Samozřejmě otázkou je podpora motivace k plošnému zavádění elektromobilů vzhledem k jejich reálnému ekologickému benefitu. Ten totiž může být jen lokální (což je samozřejmě u velkých měst naprosto správně). Je třeba se na takovou problematiku dívat komplexně, tzn. už jen pro provoz elektromobilu je třeba použít tzv. Well-to-Wheels analýzu, která mapuje a bilancuje zátěž od prvotního zdroje, ze kterého se energie, užitá k pohybu vlastního vozidla, bere. A aby bylo posouzení vypovídající, je třeba zmapovat nejen provoz, ale celý životní cyklus vozidla, od těžby základních surovin přes zpracování a výrobu meziproduktů až po ekologicky šetrnou likvidaci či recyklaci vozidla a jeho součástí. A k tomu je třeba přičíst i přepravu ve všech fázích. Hlavním klíčem pro budoucí udržitelnou dopravu by mělo být komplexní pojetí mobility a jejích potřeb, kde je veliký prostor pro optimalizace, úspory i synergie, přičemž eMobilita tvoří jeho část.