Pouštní podmínky
Komoru, jejíž výstavba trvala něco přes rok, tvoří pečlivě izolovaná místnost vybavená sadou 28 světelných zářičů s výkonem 2,5 nebo 4 kW. Jde o metal-halogenidové zářiče, jejichž světlo nejlépe odpovídá spektru skutečného slunečního záření. Zářiče mají životnost jen na tři zkoušky, pak je nutné všechny vyměnit.
Pomocí termokamery je možné vyhodnocovat teploty v interiéru vozu během zkoušky.
V sousedství se nachází strojovna se speciální vzduchotechnikou i „mozkem“ pro řízení napájení. Uvnitř komory lze namodelovat různé podmínky teplot, vlhkosti a slunečního záření. „Umíme simulovat například pouštní klima, ale i mrazivé horské noci. Během zkoušky postupně střídáme horký arizonský den s teplotou vzduchu 42 °C ve stínu a intenzitou slunečního záření až 1000 W na m2, dále floridské klima s extrémně vysokou vlhkostí a studenou alpskou noc s teplotou –10 °C,“ popisuje průběh testu Dalibor Kopáč, koordinátor zkušebny.
Komora sousedí se strojovnou, která je vybavena speciálním zařízením pro regulaci vlhkosti.
Celý proces se ovládá z řídicí místnosti, která je od komory oddělena masivní zdí, dohlížet na průběh zkoušky ale budou moci pracovníci v nejbližší době i z mobilního telefonu.