Dárek na poslední chvíli. ŠKODA KAROQ pro každého

Vánoce už klepou na dveře a s nimi čas radosti, klidu, cukroví a samozřejmě dárků. Pokud ještě nějaký hledáte, otevřete tento článek a stáhněte si papírový model kompaktního SUV ŠKODA KAROQ v měřítku 1 : 32.

21. 12. 2017 Modely Karoq

Přiložený soubor PDF stačí jen vytisknout a můžete udělat radost sami sobě nebo svým blízkým. Pak už záleží jen na vás, zda vezmete do ruky nůžky a trochu lepidla, nebo to raději necháte na obdarovaném.

Vybrat si můžete ze dvou barevných variant modelu ŠKODA KAROQ. Svůj KAROQ můžete mít v šedé, nebo bílé barvě. Bílý model si také před slepením můžete vybarvit podle svého a mít tak doma originál s vlastní autorskou stopou.

Dalším dárkem je následující rozhovor s autorem modelu Pavlem Skokanem, který se vyznává ze své dlouholeté vášně pro papírové modelářství. Svým nadšením a úctou k poctivé ruční práci vás jistě také správně nakazí.

Co vás přivedlo k papírovému modelářství?

Vlastně můj otec, který jednoho dne domů přinesl časopis ABC a jen tak bezelstně mi ho podal. Pamatuju si, že uvnitř byla vystřihovánka ručního stavebního válce z dílny Richarda Vyškovského. A tím to všechno začalo! Pak jsem tento časopis začal vášnivě odebírat, ale ještě jsem nelepil. To až zhruba o rok později. Mým prvním slepeným modelem byl letoun Z-37 Čmelák. S tím mi ještě pomáhal táta.

Jak se přihodilo, že z kluka, který modely sestavuje, se stal jejich tvůrce?

Za to opět může již zmíněný časopis, konkrétně zimní speciál 1988. V něm kromě jiných letadel vyšel Vyškovského Turbolet L 410 a současně se zde objevila anonce na tehdy největší papíráckou soutěž u nás. No a já se do soutěže přihlásil právě s tímto Turboletem a podařilo se mi umístit na čtvrtém místě ve své kategorii. Podstatné ale je, že jsem se na soutěži potkal s Václavem Šorelem, tehdejším redaktorem abíčka a velkým fandou do leteckých modelů. Tomu jsem ukázal svoje prvotní práce a on mě na to konto pozval do redakce.

Tam jste se, předpokládám, vydal?

No samozřejmě. Víte, jaká to byla čest! Do redakce jsme se vydali společně s rodiči. S sebou jsem si vzal vlastní papírový model okálu, ve kterém mimochodem rodiče bydleli a já ho tak mohl použít jako předlohu. V redakci mě pan Šorel seznámil s originály prací legendárního Richarda Vyškovského. To mě zcela uchvátilo. A pak mě zde čekalo osudové setkání s Michalem Antonickým, s nímž jsem později na mnoho let vytvořil tvůrčí tandem. Vlastně spolupracujeme dodnes.

Jaké to bylo, když jste se ještě jako kluk stal členem redakce věhlasného časopisu a navíc pod křídly zkušeného redaktora?

To pro mě bylo naprosto zásadní. Michal mě naučil řemeslu od A do Z. Mám na mysli poctivou ruční práci, kterou dneska už jen tak neuvidíte. Připravoval jsem konstrukce a on je po mě dotahoval do finální publikovatelné podoby. Lepší školu nemůžete dostat. Zajímavostí je, že když jsem o něco později začal modely připravovat na počítači, tak jsem zase na oplátku do této formy práce zasvětil já Michala.

Vzpomínáte na svůj úplně první model pro tento časopis?

To byl už zmíněný okál. Překresloval jsem ho snad čtyřikrát pětkrát, ale dodnes nebyl publikován. Konkurence v architektuře byla tehdy příliš velká. Shodou okolností mě ale nedávno požádal jeden redaktor, zda bych se k němu nechtěl vrátit, že by ho určitě vydal. Takže uvidíme. Prvním mým modelem, který v Ábíčku vyšel, byl kamión LIAZ 100.47. To se psal rok 1991.

Jaké předpoklady by měl mít člověk, který se chce uplatnit v modelařině?

Určitě trpělivost a prostorové vidění. Tato práce je totiž hodně o dovednosti umět si jakýkoliv objekt v hlavě rozložit na jednotlivé díly. A čím je tato schopnost vyspělejší, tím můžete jít do větší složitosti a detailu.

K jakým modelům tíhnete nejvíc?

Já měl vždycky nejblíž k letadlům a mašinám. I když automobily v současnosti představují více než 70 % mojí práce. Je o ně totiž větší zájem. Letadla mě ale vždycky táhla nejvíc proto, že jsou náročná na zpracování. To je dáno velkým množstvím oblých tvarů. Pravda, automobily se v poslední době začínají také zakulacovat čím dál tím víc. To samozřejmě klade větší nároky na konstrukci, autora a v konečném důsledku také na modeláře.

Kde pro své návrhy hledáte inspiraci?

Snažím se sledovat trendy, dívám se všude možně na internetu nebo do časopisů. Naslouchám ale i samotným modelářům na odborných fórech. A v neposlední řadě se řídím intuicí. Dělám, co se mi líbí, a buď to vyjde nebo ne. Existují samozřejmě osvědčené sázky na jistotu, mezi něž patří například autobusy značky ŠKODA, stotřicítka eres a další. Obecně platí, že lépe jsou přijímány domácí značky než ty zahraniční.

Jak postupujete při přípravě modelu?

Nejprve si seženu všechny dostupné podklady, zejména pak technické výkresy, z nichž se rozměry modelu připravují nejlépe. Vystačím si ale i s fotografií. To pak musím do procesu zapojit více prostorovou představivost a leccos si prostě domyslet. Když mám rozměry, pustím se do kreslení nárysu, bokorysu a půdorysu a můžu přejít k modelování jednotlivých dílů.

Víte dopředu, do jaké složitosti půjdete?

Ne tak docela. Tohle se mi začne ukazovat až během samotného modelování. Vždycky mi jde ale o to, aby model byl tvarově co nejlepší a co nejvěrohodnější kopií své skutečné předlohy. Když bych použil příklad modelu KAROQ, který jsem připravoval pro Storyboard, tak původní představa byla, že by měl být zhotoven z jednoho dílu. To jsem ale vzhledem k jeho tvarové složitosti zejména přední a zadní části vozu musel odmítnout. Věděl jsem, že daleko lepšího výsledku dosáhnu, jen když budou všechny oblé díly samostatné.

A nechybí vám to staré poctivé řemeslo, se všemi jeho chybami?

Řeknu vám, že ani ne. Mně se s počítačem pracuje dobře. Vážím si toho, kolik času a práce mi ušetří. Když to srovnám s ruční prací, která neodpustí ani sebemenší chybičku a musíte všechno překreslovat znovu, tak se mi vážně vracet nechce.

Kam se podle vás papírové modelářství posune v příštích 20 letech?

Vzhledem k aktuálnímu stavu, kdy děti kromě klikání na displej nic moc aktivně rukama nedělají, tak se obávám, že až vymřou dnešní modeláři-dinosauři, tak se náš obor nevratně změní. Dost možná se přestanou vydávat nové modely a bude se žít jen ze zásob. Další možností je, že se z modelářství stane exkluzivní hobby na zakázku.