Aktivní pomoc
U nouzového brzdění před zranitelnými účastníky využívají auta signál z radaru i kamery vozu, podobně je tomu také u dalších systémů aktivní bezpečnosti. Někdy musí vyhodnocovat i více vstupů najednou. To je vlastně případ scénáře z úvodu, kdy se auto blíží zezadu ke stojícímu nebo pomaleji jedoucímu vozu. V ideálním případě by zde u vzadu jedoucího auta měla pomoci funkce nouzového brzdění. „Auto je schopné v takovém případě zabrzdit v případech, kdy je rozdíl v rychlostech mezi vozy zhruba do šedesáti kilometrů v hodině,“ přibližuje Petr Dudík, další vývojář asistenčních systémů.
Nouzové brzdění v situaci, kdy se vůz blíží ke stojícímu nebo pomaleji jedoucímu vozu
Vozy Škoda však mají i funkci, která v takovém případě pomůže s vyhýbacím manévrem. „Když řidič naznačí pohybem volantu, že se chce překážce vyhnout, vyhodnotí auto, zda nemůže dojít ke kolizi s čímkoli a kýmkoli v okolí, a v případě, že kolize nehrozí, pomůže řidiči systém tento manévr zvládnout,“ popisuje Petr Dudík. Systém přitom řeší i to, aby takový manévr nebyl zbytečně „rozevlátý“ a řidič při něm třeba nevyjel mimo vozovku.
V takovém případě tedy auto vyhodnocuje údaje senzorů a dalších systémů, třeba i ze systému pro udržování v jízdním pruhu (Lane Assist). Ten u vozů Škoda umí pomocí kamery rozeznávat nejen bílé a žluté čáry, ale i krajnici s přechodem asfalt-štěrk nebo asfalt-tráva, obrubníky, betonové bariéry, svodidla a podobně. Udržování v jízdním pruhu funguje při rychlostech nad 65 km/h. „K aktivaci systému stačí, když kamera vidí ohraničení jízdního pruhu jen na jedné straně, jednu hranici, pomocí té umí řidiče vést,“ přibližuje aktuální dovednost systému Ondřej Smetana.
Na monitoru bylo během ukázky možno vidět, jak auto díky systému pro udržování v jízdním pruhu (Lane Assist) „vidí“ hranice pruhů.
Systém podle něj detekuje vzdálenost vozu od hranic pruhu a vyhodnocuje, jak rychle se auto k takové hranici blíží, tomu přizpůsobí případný zásah do řízení. K tomu ale dojde jen za určitých podmínek: „Systém není aktivní v nižších rychlostech, nefunguje v prudkých zatáčkách s bočním zrychlením 3 m/s a více, systém také detekuje skrze volant činnost řidiče, který musí stále řídit,“ vysvětluje Smetana. V mírnějších zatáčkách pro změnu řidiči systém zase dovolí zatáčku „říznout“, tedy přiblížit se na maximum jejímu vnitřnímu okraji. Podobně nezasahuje systém při použití blinkrů (výjimkou je případ, kdy je v mrtvém úhlu detekován vůz). „Řidič pak vždy může relativně snadno zásahy do řízení svou silou přemoci,“ dodává Ondřej Smetana.