Historická chvíle: V Mladé Boleslavi vznikl první „vozík“

Litrový motor, auto s plátěnou střechou, bez čelního skla, do jezdce se opírá déšť i vítr, ale on se přesto raduje. Přesně tak se cítili naši prapradědové, pokud v roce 1906 měli štěstí a řídili první vůz z Mladé Boleslavi – VOITURETTE A.

10. 8. 2021 Historické vozy

Na jaře 1905 se v mladoboleslavské firmě na kola a motocykly pánů Laurina a Klementa chystali oslavit první kulaté výročí své existence. Rozhodli se, že přijdou se skutečnou novinkou. Od jednostopých vozidel posunou svůj závod k těm dvoustopým. V dubnu 1905 už v Průmyslovém paláci v Praze na autosalonu vystavili vidlicový dvouválec o udávaném výkonu 6 koní (4,4 kW), určený pro připravovaný automobil. Odborníci zbystřili – Mladá Boleslav bude dělat auta!

Do konce roku byly dokončeny a veřejnosti představeny rovnou dva provozuschopné exempláře budoucího vozu VOITURETTE A a podrobily se intenzivním jízdním zkouškám. Koupit si ji naši prapradědové mohli ale až od roku 1906, kdy dostala úřední schválení k provozu. VOITURETTE A, tedy po francouzsku „vozík“, se obratností i poměrem cena/výkon brzy stala šlágrem, do tří let už na laurinky připadalo 90 % prodejů vozů této kategorie v celém Rakousku-Uhersku.

Do kopce s hrstí písku

Základ konstrukce tvořil žebřinový rám nýtovaný z ocelových výlisků tvaru U, dvojice tuhých náprav odpružených půleliptickými listovými péry a klasická koncepce pohonu.

VOITURETTE zvládala i jízdu v náročném terénu, jen posádka musela odolat povětrnostním podmínkám

Na vpředu umístěný motor navazovala kuželová spojka s koženým obložením. Když začala při stoupání v kopci prokluzovat, obvykle postačilo, aby šofér i bez demontáže malým otvorem přisypal do spojky trochu písku ze silnice, aby v kopci neprokluzovala a auto na něj zdárně vyjelo. Převodovka měla tři rychlostní stupně a nechyběla zpátečka, což byly u vozů malé kategorie prvky zřídkakdy vídané. Zadní kola byla u prvních vyrobených vozů poháněna řetězy, většina VOITURETTE ale dostala moderní kardanový hřídel. Někteří zákazníci přesto dávali řetězům přednost pro jejich měkčí záběr a schopnost částečně tlumit rázy, přenášené od kol či od pohonné jednotky.

Mladoboleslavští konstruktéři horečně pracovali na vývoji výkonnějších, rychlejších a komfortnějších typů VOITURETTE. Do konce roku 1906 nabídku rozšířila VOITURETTE B se čtrnáctistovkou o výkonu 9 koní (6,7 kW), které se vyrobilo ve všech variantách 378 kusů. K tomu připočtěme třiašedesát kusů VOITURETTE C s podstatně zdatnějším dvoulitrem o 12 koních (8,8 kW) a asi o 700 milimetrů delším rozvorem.

Jen pár měsíců po debutantce VOITURETTE A vznikl velmi moderně řešený řadový čtyřválec typu E 4,6 l/35 k (26 kW). Následoval model F s „L“ hlavou, tedy všemi ventily v jedné řadě. Ani se nechce věřit, že dva roky od homologace „áčka“ vyjel z bran bouřlivě se rozvíjející mladoboleslavské továrny impozantní luxusní automobil typu FF, zřejmě první řadový osmiválec ve střední Evropě a jeden z prvních na světě. „Ef-efko“ mimochodem po vlastní ose dojelo na tehdejší prestižní autosalony v Berlíně i Paříži a cestou budilo zaslouženou pozornost.

Červené plechování bylo typickým znakem klasické VOITURETTY A

Základ konstrukce tvořil žebřinový rám nýtovaný z ocelových výlisků tvaru U

Sedačku tvořil polstrovaný kožený „kozlík“ štědře doplněný dřevem

Ruční páky spojené lankem s bubny zadních kol pomáhaly s bržděním

Litrový kapalinou chlazený dvouválec o výkonu 7 koní

Už první vůz z Mladé Boleslavi se vyznačoval důrazem na detail

Páčkou uprostřed volantu se přidával plyn

Dřevěná loukoťová kola s ocelovými ráfky se k ose nápravy upevňovala centrální maticí.

Dřevěná loukoťová kola s ocelovými ráfky se k ose nápravy upevňovala jednou centrální maticí

Startování samozřejmě klasickou klikou

U VOITURETTE A těžko mluvit o interiéru, neboť se jednalo o vůz s otevřenou karoserií, postavenou pro dva cestující. Její zpracování odpovídalo estetickým nárokům doby počátku dvacátého století, a tak sedačka nebyla nějaké účelové provizorium, ale polstrovaný kožený „kozlík“ štědře doplněný dřevem a dalšími přírodními materiály, funkčními i estetickými nýty a ve většině modelů červeným vnějším oplechováním.

Ve srovnání s dnešními nároky samozřejmě neobstojí, ale v přístupu k materiálové náročnosti je zcela srovnatelná s tím, jak na vybavení automobilu nahlížíme dnes. „Krásně to ilustruje, jak ohromný pokrok za poslední století udělal automobilový průmysl i celá společnost. Na druhé straně coby designér vidím spoustu vášně, úsilí a péče. Tedy totéž, co děláme i dnes,“ popisuje svůj pohled na VOITURETTE A Oliver Stefani, šéfdesignér ŠKODA AUTO.

Prvního automobilu z Mladé Boleslavi se vyrobilo 44 kusů

O mladoboleslavskou prvotinu byl zájem nejen na domácím rakousko-uherském trhu, podobně jako sesterské jednostopé laurinky zamířila například do Německa i do jiných zemí. V období 1905–1907 vzniklo 44 kusů „áček“. Dochovala se jich jen hrstka, originální exemplář má ve své stálé expozici mladoboleslavské ŠKODA Muzeum. Národnímu technickému muzeu v Praze na Letné pak VOITURETTE ve 30. letech osobně daroval spoluzakladatel automobilky Václav Klement.

Dokážete si představit, jak konstruktéři začátku minulého století uvažovali, když se nemuseli zaobírat aerodynamikou?
Bylo by skvělé mít stroj času a moci se s nimi prohodit, třeba i jen na jediný den. Jsem si jistý, že by to oběma stranám přineslo množství zábavy, překvapení a inspirace.

Co se vám na modelu Laurin & Klement VOITURETTE A líbí nejvíc? Který designový prvek obdivujete? Lze vyjádřit, jak by tento vůz mohl inspirovat vaši práci?
To auto je opravdu důležitou součástí historie. Nejen pro ŠKODU, ale i pro celý automobilový svět. Jde o jeden ze základních kamenů našeho dnešního úspěchu a mně se obzvlášť líbí všechny ty – z dnešního pohledu – nedokonalosti, díky nimž má VOITURETTE A opravdu duši. Na první pohled cítíte, že ten vůz vytvořil člověk. Dnes už si nedokážeme představit, že bychom navrhovali podobné automobily nebo s nimi dokonce každý den jezdili. Jednoduše se to neslučuje s našimi současnými potřebami a nároky. Ale právě hluboké historické kořeny jsou zárukou, že naše dnešní i budoucí auta v sobě budou mít velký prvek lidskosti, díky kterému se prosadili zakladatelé automobilky, pánové Laurin a Klement.

Jak vnímáte velice štědré využití přírodních materiálů – především kůže a dřeva? Může to být inspirace pro budoucí modely ŠKODA?
Být součástí společnosti s tak dlouhou a bohatou tradicí je inspirující samo o sobě. A je jedno, zda jste designér, inženýr nebo kdokoli jiný. Pokud dokážete vidět a vnímat tvořivost a vynalézavost našich předchůdců, můžete z toho také čerpat inspiraci.