Co má společného půllitr ležáku s kontaktními čočkami? Kromě toho, že obě tyto věci příjemným způsobem ovlivňují váš pohled na svět, je spojuje i to, že pochází z České republiky, stejně jako kostkový cukr, patentní knoflík nebo plastická trhavina Semtex. Jakkoliv totiž může být Česká republika malá země, co se rozlohy a počtu obyvatel týče, je bohatá na nápady a inovace. ŠKODA AUTO je hrdá, že může pokračovat v této tradici i v oblasti motorismu.
Když Leonardo da Vinci poprvé uvažoval o kontaktních čočkách coby pomůcce pro lidi s poruchami zraku, nemohl vědět, že uplyne ještě dalších 400 let, než se důmyslnému českému chemikovi podaří jeho nápad realizovat. Byl to právě Otto Wichterle (1913–1998), který jako první vyrobil měkkou kontaktní čočku, jakou známe dnes. Jeho článek „Hydrofilní gely pro biologické užití“, publikovaný v roce 1959 v časopise Nature, znamenal průlom po téměř půltisíciletém hledání.
Byla to nakonec americká společnost, která proměnila Wichterleho vynález v komerčně úspěšný produkt, když v polovině 60. let koupila výrobní patent.
Zásluhy profesora Wichterleho mohou být jen těžko zpochybněny, do sporu o autorství dalšího vynálezu se však dostal jiný český vědec. Zatímco v mezinárodních kruzích je za vynálezce bleskosvodu považován Benjamin Franklin, čeští historici připisují autorství katolickému knězi, teologovi a přírodnímu vědci Prokopu Divišovi (1698–1765).
Faktem je, že Franklin i Diviš svá zařízení na svod blesků do země opravdu sestrojili někdy okolo roku 1750.
