„Zásadní rada, jak se vyhnout mikrospánku, je dobře si cestu naplánovat. Jet obvyklým tempem, vyjet v příhodnou dobu, dělat si přestávky. Někdo nerad řídí ráno, jiný zase naopak dlouho do noci, tomu bychom měli plánování cesty přizpůsobit,“ podotýká Mulač.
Obecná doporučení při mikrospánku jsou různá. Někdo radí si třeba trochu zacvičit, dát si kávu či energetický nápoj. Obecně tato řešení na chvíli zaberou, jenže problém je v tom, že pak se únava dostavuje vzápětí o to intenzivněji. Do určité míry také pomáhá střídat různé podněty. Pomohou častější přestávky při cestě nebo konverzace se spolujezdcem.
Asistent rozpoznání únavy (Driver Alert) dokáže u řidiče rozpoznat příznaky únavy
a v takovém případě jej požádá, aby udělal přestávku.
Docent Šucha také říká, že by se řidiči měli naučit rozpoznávat přicházející únavu. „Jak únavu vnímat, na to neexistuje univerzální rada. Chce to větší všímavost k sobě samému. Zjednodušeně řečeno je pak dobré, když řidič na únavu myslí a zamýšlí se nad ní,“ dodává Šucha s tím, že většinou má člověk přirozenou tendenci únavu ignorovat. „Podvědomě jsme naučeni podávat intenzivní výkony a únavu po určitou dobu nevnímat,“ vysvětluje zrádnost lidského těla.
Nejlepší asistent je řidič
Neexistuje ale ani spolehlivý vědecký způsob, jak únavu detekovat. „Spolehlivé neinvazivní metody na detekci únavy nejsou, v běžném provozu například nefungují ani věci jako EEG, které by stejně bylo pro řidiče nepohodlné,“ říká docent z olomoucké univerzity. Auta dnes mají různé způsoby detekce únavy, ty však podle Šuchy většinou řidiče varují až ve chvíli, kdy míra únavy dosáhne jisté hranice. Do té doby neumí ani senzory z pohybu volantu, ani případné kamery ve voze únavu spolehlivě rozpoznat.
Když už na mikrospánek skutečně dojde, pak nemusí všechno zachránit ani tradiční asistenční systémy, které za běžných situací řidiči pomáhají. „Vezměme si hypotetickou situaci, kdy třeba vůz na hezké silnici mezi poli s řidičem v mikrospánku udrží na silnici systém pro vedení v jízdních pruzích,“ nastiňuje Karel Mulač scénu. „Řidič se probere, nic se mu nestalo a pokračuje v jízdě. O pár kilometrů dál jede po klikaté silnici lesem bez kvalitního vodorovného značení a usne znovu. Namísto toho, aby auto vyjelo do pole a následky byly minimální, v lesním úseku může narazit do stromu,“ naznačuje.
Přesto může řidiče v mikrospánku vůz ŠKODA řidiče v některých situacích zachránit. Vozy vybavené systémem Emergency Assistant umí v případě potřeby samy zastavit a zapnout výstražná světla. Systém se aktivuje automaticky, pokud není řidič způsobilý k řízení, nejprve řidiče varuje zvukově, pak zakličkováním s vozem, a když řidič nereaguje, vůz s převodovkou DSG umí samočinně zastavit. Tak či tak, vyspělé a moderní asistenční systémy jsou stále jen dobrý pomocník a ke svému dokonalému účinku potřebují to hlavní – odpočatého a bdělého řidiče.