Od bicyklu k autu aneb prvních deset let L&K

Dnešním slovníkem by se dal ten příběh nazvat startupem. Václav Klement a Václav Laurin začali v dílně stavět kola, během čtyř let vybudovali vlastní továrnu, začali s motocykly a do deseti vyrobili první automobil.

15. 8. 2023 Škoda svět

Globálně úspěšná automobilka nevznikla – jak by se na správný startup slušelo – v garáži. Před Vánocemi 1895 v Mladé Boleslavi ještě ani žádná garáž nestála. Ale podobně jako pozdější průkopníci automobilismu z amerických garáží, ani Václav Laurin s Václavem Klementem tehdy ještě neměli na „lepší adresu“. Prosadili se na periferii středočeského okresního města.

U silnice mezi Mladou Boleslaví a Kosmonosy byl v srpnu 1898 dokončen první vlastní tovární objekt o ploše 53 x 13 m. Osazenstvo tehdy tvořilo 32 dělníků plus šest učňů a tři úředníci.

Produkce obou Václavů ale brzy proslula poctivostí, kvalitou materiálů i dílenského zpracování. Nemluvě u vstřícném prodeji na splátky, jehož férovost garantovala nezávislá komise místních respektovaných osobností, včetně kněze.

U počátků podnikání sice stáli kromě obou „otců zakladatelů“ pouze dva dělníci a jeden učeň, ale pak už to šlo ráz na ráz. Do roka a do dne měla továrna velocipedů Laurin & Klement 21 zaměstnanců – a obráběcí zařízení poháněná parním strojem o výkonu dvou koňských sil. To už nabízela pět modelů bicyklů s označením Slavia a dvěma lipovými ratolestmi v logu. Pravda, vznikaly z anglických komponentů, které ovšem postupně nahrazovaly české díly.

„Motorové dvoukolky“ (motocykly) byly – po pečlivém zabalení - úspěšně exportovány i na nejnáročnější evropské trhy. Přeprava probíhala takřka výlučně po železnici.

Laurin přicházel s řadou technických inovací, Klement byl neúnavný propagátor a skutečný vizionář podniku. Před 125 lety, v srpnu 1898 se firma už podruhé stěhovala „do většího“, během necelých tří let se výrobní plocha více než zpětinásobila. V nabídce nechyběly robustní cestovní kola ani lehké polozávodní speciály.

Motorové opojení

Na podzim 1896 se Václav Klement vydal do Paříže, tehdejší světové metropole motorismu, odkud pro inspiraci přivezl primitivní „motocykletu“. Jezdila, jen když se jí zachtělo, k hlavním slabinám patřil nepraktický motor umístěný nad poháněným předním kolem. Není divu, že si Laurin při zkušební jízdě vyrazil přední zuby. Nicméně výsledkem jeho následných pokusů byla koncepce moderního motocyklu, jaká se používá dodnes.

Píše se rok 1904 a výrobní prostory v Mladé Boleslavi jsou osvětlovány jak slunečním svitem, tak výkonnými obloukovými lampami. Ty pracují na podobném principu jako elektrická svářečka.

V památnou sobotu 18. listopadu 1899 se hned dva modely „motorových dvoukolek“ L&K typů A a B představily v Praze novinářům. Klement je agilně nabízel doma i v cizině, díru do světa udělal zajištěním objednávky na 150 strojů od renomovaného londýnského obchodníka Henryho Hewetsona. Byznysmana přesvědčil, že ke zvládnutí laurinky postačí tříminutové zaškolení. Klement z Albionu přivezl zakázku, která desetinásobně převyšovala tehdejší roční produkci mladoboleslavské firmy. Už o čtvrt roku později navíc dorazily další objednávky z Německa. Zákazníci tak reagovali na 1. cenu a zlatou medaili, kterou motocykl L&K ve své kategorii získal na mezinárodní výstavě ve Frankfurtu nad Mohanem.

Vlevo na snímku stojí před továrnou jeden z prototypů automobilu. Hadicovité potrubí mezi předními koly je chladič motoru.

V téže době, tedy během léta 1900, vyrukovali Lauriňáci slevami na své bicykly i motocykly, a zároveň ve slavnostním průvodu Prahou zazářil prototyp jimi připravovaného automobilu. Pravda, k cíli bylo ještě daleko, čtřykolku zatím smontovali z motorkářských dílů, místo volantu měla řídítka a šofér seděl na bidýlku za spolujezdcem.

V neděli 1. červenec 1900 uspořádali cyklisté slavnostní průvod Prahou. U karlínské Invalidovny vzbudil pozornost „quadricykl“ Laurin & Klement, čtyřkolka s benzinovým motorem. Po pěti letech a sérii prototypů následoval první automobil L&K Voiturette A.

Smršť úspěchů a inovací ovšem pokračovala. V červnu 1901 se Laurinka postavila světové konkurenci ve vražedných podmínkách závodu z Paříže do Berlína, brzy sbírala v okolních zemích jeden vavřín za druhým. Sezónu 1904, kdy už podnik vyráběl motocykly o jednom, dvou a dokonce i čtyřech válcích (jako jedna z prvních továren na světě), s motory chlazenými vzduchem či vodou, uzavřela značka L&K bilancí 56 prvních plus 59 druhých a třetích cen ze 64 motoristických podniků, jichž se podnik v letech 1903-1904 zúčastnil. Není divu, že licenci na motorky Slavia zakoupila německá továrna Seidel&Naumann, zaměstnávající 2 800 osob proti 310 v Laurince. Výsledkem byly motocykly Germania.

V březnu 1904 demonstroval na vídeňské výstavě vyspělost firmy L&K jeden z prvních čtyřválcových motocyklů na světě, typ CCCC objemu 735 cm³.

Vyvrcholení úvodní etapy

Vzhledem k tomu, že počátky podniku byly položeny před Vánocemi 1895 a úřední registrace firmy proběhla až na jaře 1896, tak desátým rokem podnikání byla sezóna 1905. Opět šlo o rok velkých úspěchů. V březnu oznamují Laurin & Klement na okresním hejtmanství, že končí s výrobou jízdních kol. Výrobní kapacity a veškeré síly teď soustředí na motorová vozidla. To už jejich podnik s 355 zaměstnanci pracuje na ploše 9 500 m² a má k dispozici 206 obráběcích strojů. V dubnu, na pražském autosalonu pořádaném v secesním Průmyslovém paláci, je na firemním stánku k vidění dvouválcový motor připravovaného automobilu. V červnu vyvrcholí motocyklová éra triumfálním vítězstvím na neoficiálním mistrovství světa v Dourdanu u Paříže a v říjnu už vídeňský odborný tisk přináší fotografii z jízdy prvním předsériovým automobilem Laurin & Klement Voiturette A.

Výrobní plocha továrny se v roce 1905 rozšířila na 9 500 m², z toho 900 m² připadalo na vyobrazený „sál pro montáž hotových strojů“

„Startup“ Václava Laurina a Václava Klementa tím uzavírá první desetiletí své existence, připomínající rozhořívající se ohňostroj inovací. Firma z malého okresního města dokáže vítězit nad konkurencí z technicky nejvyspělejších evropských států. Ani nepotřebuje nabrat dech, plynule pokračuje v expanzi. V dalších deseti letech, než ji v rozletu zbrzdí první světová válka, se rozroste v největší automobilku rakousko-uherské monarchie. Tedy velmoci s více než 50 miliony obyvatel. Prodejní a servisní síť se rozšíří na všechny obydlené kontinenty, k zákazníkům budou kromě Evropanů patřit třeba mexičtí pošťáci, egyptská honorace nebo člen japonského císařského dvora. Za tím vším se současná automobilka Škoda ohlíží z pozice globální značky s tradicí 128 let vývoje a výroby prostředků individuální mobility.

125 let budování vztahů se zaměstnanci

„Otcové zakladatelé“ byli nejen vizionáři, kteří se nebáli se ani fyzické dřiny, ale také podnikatelé pamatující na své zaměstnance. A tak před 125 lety, v roce 1898, kromě nové továrny zavedla společnost L&K také svůj první pracovní řád. V jedenácti bodech upravoval vztah mezi firmou a jejími zaměstnanci. Dělníci se zavazovali vykonávat podle potřeby i jinou práci, než která jim byla původně určena. Rychle se proměňující branže totiž vyžadovala flexibilitu, ostatně tehdy se již začalo uvažovat o zavedení výroby pomocných motorků k bicyklům a později motocyklů. Příchod zaměstnanců na pracoviště se evidoval kontrolním číslem, které muselo být nejpozději tři minuty po začátku pracovní doby zavěšeno na háčku ve skříňce u vrátnice. Pracovní řád nezapomínal ani na nemocenské a úrazové pojištění zaměstnanců, zároveň však od nich vyžadoval loajalitu k firmě.