Jak ŠKODA AUTO pomáhá pomáhat

Slabozraké děti, lidé s postižením, kteří se učí postarat se o sebe, nebo asistenční psi. Nejen těm v těžkých časech pomáhají darované vozy ŠKODA OCTAVIA. Podívejte se, jak.

21. 12. 2020 Škoda svět ODPOVĚDNOST

Pro miminka i předškoláky

Představte si, že se těšíte na přírůstek do rodiny, na šťastné chvíle s miminkem, a místo toho přijde koloběh lékařských vyšetření a jedna špatná zpráva za druhou: vaše dítě nebude chodit, nenaučí se mluvit, neuvidí… Obrovská rána. V takové chvíli to málokdo „rozdýchá“ jen tak a odborná pomoc a asistence přijde velmi vhod. Říká se tomu raná péče.

„Jedná se o aktivity, které pomáhají rodinám vychovávajícím dítě s postižením od narození do jeho sedmi let zvládnout péči v domácím prostředí. Vycházíme z přesvědčení, že největšími odborníky na výchovu dítěte jsou jeho rodiče – a platí to i v rodinách, kde děti potřebují speciální péči. Učíme je, jak s dítětem komunikovat, jak mu zprostředkovat co nejvíc podnětů z okolí, aby se mohlo navzdory zdravotním omezením co nejlépe rozvíjet. A především aby mohlo být každý den s mámou, tátou, sourozenci a dalšími členy rodiny,“ popisuje Jana Ježková, vedoucí služby rané péče organizace EDA.

#SKODAAUTOpomaha

Notebooky umožňující znevýhodněným českým dětem distanční výuku, nákup lůžek pro nemocné v Indii, podpora nemocnic, lékařů a zdravotníků. To je jen malý výčet toho, jak ŠKODA AUTO letos pomáhala v boji s následky pandemie.

Jako největší poskytovatel mobility sociálních služeb a zdravotnictví v České republice také darovala sto vozů ŠKODA OCTAVIA. Mohly se o ně ucházet nemocnice, sociální služby, domovy pro seniory nebo nevládní organizace nabízející terénní pomoc ohroženým spoluobčanům. „Poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb vozy intenzivně využívají, což nás těší stejně jako skutečnost, že v drtivé většině případů jsou s nimi spokojeni zaměstnanci i jejich klienti,“ vysvětluje Bohdan Wojnar, člen představenstva za oblast řízení lidských zdrojů.

„Díky tomuto vozu poskytujeme zdravotní péči klientům v jejich domácím prostředí, čímž eliminujeme návštěvy nemocničního zařízení a snižujeme tak možnost přenosu onemocnění covid-19 v rizikové skupině pacientů,“ popisuje využití automobilu jedna ze zdravotních sester, které s ním jezdí.

Společnost, která letos oslavila třicet let existence, má v péči kolem 260 rodin. Některé teprve čekají na přijetí, do jiných jezdí poradkyně už několikátým rokem, nyní darovaným vozem ŠKODA OCTAVIA. Někde je dítě jedno, jinde tři nebo i víc, někdo bydlí v centru velkého města, další na malé vesnici nebo dokonce na samotě. „Samozřejmě každé dítě je jiné a vyžaduje jiný přístup – naše poradkyně musejí být velmi pružné, přizpůsobivé a mít v zásobě spoustu nápadů, jak zaujmout miminko i předškoláka, malého strašpytlíka i rozjíveného divocha.“

Je radost pozorovat, jak dítě, které konečně dostane ty správné dioptrie, začíná se zájmem pozorovat svět. Jak se kolem vás batolí prcek, o kterém lékaři tvrdili, že nikdy neudělá krok. „Nedávno nám na Dni pro ranou péči zazpíval a na harmoniku zahrál nevidomý Vítek, bývalý klient, dnes už školák a talentovaný muzikant. Staráme se i o malého Kubu, kterého si po narození vzali do péče přechodní pěstouni, a protože o dítě s postižením neměl nikdo zájem a hrozilo, že skončí v ústavu, rozhodli se chlapečka si nechat – i díky tomu, že měli oporu v poradkyni rané péče,“ vzpomíná Ježková na některé z klientů organizace EDA.

ŠKODA OCTAVIA v první linii pomoci

Sto vozů ŠKODA OCTAVIA pomáhá veřejně prospěšným organizacím při jejich běžných starostech v náročné době. „Díky vozu můžeme dojíždět do rodin, kde mají malé děti s poruchami komunikace a hybnosti, a pracovat s nimi v jejich přirozeném prostředí. Vůz je prostorný, což nám umožňuje naložit velké množství i rozměrnějších pomůcek,“ hodnotí jedna z pracovnic sociálních služeb. „Nejde jen o finanční hodnotu, ale společnost ŠKODA AUTO pomohla sociálním a zdravotním službám v ten správný čas,“ dodává ředitelka Asociace veřejně prospěšných organizací ČR Monika Jindrová, která byla jedním z odborných garantů daru.

A co všechno už sto vozů ŠKODA OCTAVIA dokázalo?

• Přes 330 000 km – zatím ujela stovka vozů OCTAVIA ve službách veřejně prospěšných organizací

• 18 700 – zatím tolika klientům, kteří potřebovali sociální či zdravotní službu, organizace využívající vozy pomohly

• Rozvezly 10 700 obědů, 173 900 ochranných pomůcek a 2 700 nákupů

• Dovezly pacienty k 1200 návštěvám u lékaře

Z prádelny přes hospodu do kostela

O dospělé klienty s mentálním postižením se starají ve Sdružení Neratov sídlícím ve stejnojmenné obci v Orlických horách. Veřejně prospěšná organizace, která funguje od roku 1992, nabízí pomoc až pětadvaceti klientům. A také práci dalším desítkám.

„Každý z nich má individuální plán, na jehož základě pracuje s pracovníky chráněného bydlení. Klienty dnes darovaným vozem ŠKODA OCTAVIA vozíme na nákupy, k lékaři, na úřady, za kulturou i volnočasovými aktivitami. Po snídani, kterou si buď připraví sami, nebo se nasnídají v naší jídelně, jdou do práce. Klienti v Neratově pracují v chráněných dílnách – v zahradnictví, hospodě, prádelně, věnují se úklidovým a montážním pracím, obsluhují jídelnu. Následuje oběd, po němž jdou ještě někteří do práce. Když si splní své povinnosti, je čas na aktivity v chráněném bydlení, jako je nácvik vaření, učení se hygienickým návykům a samostatnějšímu životu. Všem je k dispozici řada vyžití ve volném čase – šití, vyšívání, kreativní tvoření, muzikoterapie, večerní povídání, společenské hry, procházky, výlety, návštěva muzeí,“ vypočítává služby spolku jeho předsedkyně Jana Němcová.

A představuje také některé své klienty. V očích jejich „šéfové“ je přitom patrná hrdost na to, z jak obtížných situací se nakonec dostali. Jako třeba negramotný Jirka, který během měsíce přišel o oba rodiče a jeho strýc se mu snažil najít vhodný domov. Od počátku bylo jasné, že Jirka nedokáže žít sám, natož aby se o sebe postaral. Do Neratova přišel jako nezvladatelný a agresivní. Dnes už tu žije přes deset let a za tu dobu se prý nesrovnatelně změnil k lepšímu. Je milý, přátelský a naučil se spoustu nových věcí. Jeho život je uspořádaný a má pevný řád.

Neratov

Příběh sdružení Neratov se začal psát před rokem 1989, kdy páter Josef Suchár objevil zničený kostel ve vysídlené vesnici stejného jména. Atmosféra místa ho uchvátila. Slíbil si, že se jednou vrátí a kostel opraví. Rozbořené budovy krok za krokem znovuožívaly. A právě tehdy vznikla myšlenka, která sdružení doprovází dodnes – poutní místo se nebude obnovovat pro postižené, ale společně s nimi. Největším lákadlem je kostel Nanebevzetí Panny Marie s prosklenou střechou, který se nikdy nezavírá a je možné jej navštívit kdykoliv a bez předchozí domluvy.

V současné době spolek zaměstnává přes 250 lidí, z čehož přes dvě stě se potýká s hendikepem. „Nabízíme ubytování v chatě Neratov, máme jídelnu Kuchyň, která vaří pro zaměstnance, ubytované návštěvníky i uživatele chráněného bydlení. Dále je tu dílna Pradlenka, která pere nejen pro náš spolek, ale i veřejnosti. Provozujeme obchod, hospodu a zahradnictví. Pořádáme kulturní akce a koncerty – tradici už si vybudoval divadelní festival herců s postižením Menteatral, oblíbené jsou i Neratovské poutní slavnosti,“ vypočítává vedoucí chráněného bydlení Klára Kadlecová a odpoledne usedá do darovaného vozu ŠKODA OCTAVIA a vydává se za dalšími povinnostmi.

U nás je to pestré

Hermiona, Luna, Bob, Alfred. To je několik jmen asistenčních psů, které na jejich budoucí „povolání“ připravují ve společnosti Pestrá. Jako jediná v ČR má mezinárodně akreditovaný přirozený bezkotcový výcvik asistenčních psů. Psa vybírají a cvičí na míru klientovi, podle jeho potřeb a životního stylu. Už během výcviku se oba pravidelně potkávají a sžívají. Výcvik trvá obvykle osm až devět měsíců a probíhá výhradně v domácím prostředí. Asistenční pes tak dostane nejlepší průpravu pro soužití se svým budoucím páníčkem.

„Je to u nás pestré. Zhruba ve dvou měsících k nám do psí školky, jak říkáme, přicházejí štěňátka z ověřených chovatelských stanic, se kterými dlouhodobě spolupracujeme. Poté si je přibližně na rok a půl přebírají námi prověření dobrovolní vychovatelé, kteří mají za úkol pod vedením zkušených trenérek štěně naučit základní socializaci, jako je přivolání na jméno, venčení se na trávníku, cestování v MHD, chůze po eskalátorech, jízda výtahem a mimo jiné také kontakt s jinými lidmi a zvířaty,“ popisuje ředitelka Pestré Jana Sirotková a dodává, že teprve po základní výchově následuje specializovaný výcvik (viz box).

Díky bezkotcovému výcviku pes od prvních chvil bydlí u svého vychovatele doma. Pejsek se tak odmalička seznamuje se všemi záludnostmi lidské domácnosti a postupně přijímá nastavená pravidla. Přirozeně se učí čistotnosti, zjišťuje, kde má své místo, kam nesmí, zvyká si na další členy rodiny – lidské i zvířecí. Každý den se setkává s běžnými zvuky a všemožnými přístroji, přivyká si na samotu, když vychovatel odejde pryč.

Speciální výcvik asistenčních psů

„Přibližně po roce a půl výchovy přechází mladý pes do výcviku k trenérovi. To znamená, že se stěhuje k němu domů. Naši psi s námi sdílí domovy. Trenér tak může pozorovat chování psa v nejrůznějších situacích v průběhu celého dne, má psa u sebe a trénink přizpůsobuje aktuální situaci. Výcvik probíhá přirozeně a vlastně kontinuálně celý den,“ říká vedoucí výcviku psů Michaela Perčinová.

Začíná se ranním venčením, pes se i na procházce učí správnému chování. Během dne následuje procvičování poslušnosti, pes se učí speciální cviky nebo polohuje (pasivní canisterapie). Pravidelně se pohybuje na rušných místech, v obchodech, jezdí dopravními prostředky. Každý pes si také potřebuje pořádně protáhnout tlapky a vyvětrat hlavu na delší procházce. Trenérova práce se psem tak končí vlastně až večer, kdy je třeba psa ještě vyvenčit před spaním.

Možná vás napadne, jestli jsou pro tuto práci některá psí plemena vhodnější než jiná. „Nejčastěji cvičíme border kolie, zlaté a labradorské retrívry a portugalské vodní psy. Vycvičili jsme ale také například signální čivavu Alvina nebo fenku rhodéského ridgebacka Aishu, která pomáhá malému Adamovi s autismem. Naše chovatelky dobře vědí, které štěňátko se pro výcvik hodí a které ne. Díky tomu se jen velmi zřídka stane, že by se během výchovy nebo až ve výcviku ukázalo, že pes není vhodný. Pochopitelně – pes není robot, takže stát se to může. V takovém případě v první řadě oslovujeme chovatele, se kterým mu společně hledáme adoptivní rodinu, abychom si všichni byli jisti, že se pes bude mít dobře,“ uzavírá Sirotková.

Jan Šibík

Veřejně prospěšné organizace EDA, Neratov a Pestrá pro ŠKODA Storyboard nafotil světový fotograf českého původu Jak Šibík. Za svou kariéru podnikl na 250 reportážních cest do všech koutů planety. Dvacet let pracoval jako vedoucí fotooddělení a obrazový redaktor v časopise Reflex. Uspořádal desítky workshopů reportážní fotografie jak v České republice, tak v zahraničí. V roce 2004 získal ocenění v soutěži World Press Photo. Třikrát také obdržel cenu v prestižním mezinárodním srovnání Fuji Press Photographer a dvakrát hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo.