Designéři, kteří se na projektu podíleli, začali rovnou na sochách pracovat ve 3D softwaru. „Sochy mají proporce jako skutečná auta, ale snažili jsme se odstranit celou řadu detailů tak, abychom vystihli podstatu designového jazyka Modern Solid a jednotlivých modelů a přitom v budoucnu nechali prostor pro další překvapení,“ vysvětluje Franck Le Gall. Ten jednotlivé modely navrhoval společně s digitálními modeláři Tomášem Válkou a Andrejem Denyskem. „Mou inspirací byla práce sochaře Constantina Brancusiho,“ přiznává Le Gall.
Splývavé plochy mají skrýt budoucí detailní řešení.
„Vycházeli jsme z proporcí skutečných vozů, ovšem v zadání byla také velká míra stylizace a požadavek na vytvoření splývavých ploch, které skryjí jednotlivé detaily a odskoky,“ vysvětluje Tomáš Válka. Než vybral ten pravý způsob, vyzkoušel podle něj tým několik variant stylizace. Vše stále ve 3D. „Líbilo se mi, že jsem měl při práci nadstandardní volnost a mohl do toho vnést hodně z vlastní kreativity,“ chválí si Válka práci na projektu.
Petr Petzet míru kreativity upřesňuje: „V případě soch jsme nebyli omezeni technologickými detaily, které musíme u sériových aut dodržet. Jsou tu tak třeba větší kola, sochy mají krásné ostré linky, které by běžně nebyly možné kvůli vyrobitelnosti. Sochy vznikaly skutečně od nuly, nevycházelo se z žádného předchozího modelu.“
Sochy mají ostré linky, které u reálných aut nejsou vyrobitelné.
„Vrátil jsem se k samotné strategii a filosofii Škoda Designu, ujišťoval jsem se o základních stavebních kamenech té strategie. Cílem bylo například ukázat na kabině soch celkový dojem prostoru,“ popisuje kreativní cestu Franck Le Gall. Designový jazyk Modern Solid se přitom podle něj vyznačuje určitou jednoduchostí, tu ještě zjednodušovat a skrývat v ní detaily bylo zábavné a poučné.