ŠKODA 110 SUPER SPORT
K jakýmsi pohrobkům období Sedmi statečných patřila ŠKODA 110 SUPER SPORT, jejímuž vývoji se Stanislav Cinkl po delší dobu věnoval. Vůz se poprvé objevil roku 1971 v prvomájovém průvodu Kvasinami, 6. května ho pak tehdejší vedoucí podnikové zkušebny svěřil Cinklovi (jako dárek k narozeninám), aby vůz „protáhnul“ přes všechny odborné skupiny. Následovalo období testů, úprav, poté i předvádění veřejnosti. „Po předání do Mladé Boleslavi byla snaha vyrobit další tři vozy se škodováckými motory OHC od 1 498 do 1 772 cm3 z modelu ŠKODA 720, otočenými vpřed, se zadní nápravou dimenzovanou pro zvýšené namáhání a převodovkou z osmiválcové Tatry 603. Vybráni byli i dodavatelé náprav nebo brzd. Garant projektu však pod tlakem normalizace musel opustit svoji funkci, a tak Super Sport navždy zůstal jen v podobě jednoho prototypu, “ vzpomíná Stanislav Cinkl.
Stanislav Cinkl v 80. letech upravil jediný prototyp vozu ŠKODA 110 SUPER SPORT na filmový model ŠKODA FERAT.
S partou spolupracovníků kupé připravil k pokusu o pokoření domácího rychlostního rekord ve třídě maloobjemovýuch vozů. Pro měření zvolili úsek silnice v lese mezi Týništěm nad Orlicí a Třebechovicemi. „Při jízdě od Hradce Králové jsme naměřili 219 km/h, to by znamenalo nový československý rekord, ale zpátky do Týniště jsme dosáhli už jen 212 km/h, takže průměr z obou průjezdu na rekord nestačil.“
V roce 1973 jel Cinkl tímto prototypem v Klatovech prolog Rallye Šumava. Rozhodně to nebyla jeho první zkušenost se světem rychlých kol. V rallye začínal roku 1965 jako spolujezdec, později si na bázi sedanu ŠKODA 1000 MB postavil vlastní “skákací tisícovku” a závodění na vlastní pěst i náklady zanechal až roku 1970, kdy už to rodinná kasa neutáhla. Mimochodem k lehce havarovanému „embéčku“, které si upravil pro tehdy v Československu začínající autokros, se dostal výměnou za vlastnoručně renovovaný motocykl LAURIN & KLEMENT CCD z roku 1904, předaný ŠKODA Muzeu.
ŠKODA FERAT
O svém vztahu k vozu ŠKODA 110 SUPER SPORT Stanislav Cinkl ve ŠKODA Muzeu vypráví nad proslulým černým vozem FERAT. Ten vznikl počátkem 80. let modifikací jediného vyrobeného exempláře původně světlého kupé. Efektní podobu hlavní rekvizity filmového hororu Juraje Herze Upír z Feratu (premiéra 1. května 1982) navrhl filmový výtvarník oceněný Oscarem a automobilový závodník Theodor Pištěk. Stanislav Cinkl se při natáčení některých scén krčil pod přístrojovou deskou, zatímco kamera zabírala „závodnici“ za volantem – herečku Janu Břežkovou. V jiných záběrech auto sám řídil. Podle scénáře sál závodní vůz místo benzinu čerstvou lidskou krev, ostrým nůžkám cenzorů tehdy padly za oběť mimo jiné příliš naturalistické záběry pravých vnitřností skotu, které pod kapotu kupé naaranžoval světoznámý animátor a režisér Jan Švankmajer.
Upravená ŠKODA 110 SUPER SPORT při natáčení filmu Upír z Feratu (1981)