120 let ŠKODA Motorsport – 120 let vášně

› Od roku 1901 je společnost z Mladé Boleslavi aktivní ve světě mezinárodních závodů
› Závodní kořeny české značky sahají daleko do minulosti k proslulým vytrvalostním závodům, které se konaly počátkem 20. století
› Přebírají štafetu: automobily ŠKODA během více než jednoho století vyhrávaly v závodech do vrchu i na okruzích, stejně jako v rallye, po celém světě
› Sezóna 2021 FIA Mistrovství světa začala na Rallye Monte-Carlo vítězstvím vozu ŠKODA FABIA Rally2 evo ve své kategorii
› ŠKODA FABIA Rally2 evo navazuje na tradice legendárních závodních vozů, jako byla ŠKODA POPULAR, ŠKODA 130 RS nebo ŠKODA FAVORIT 136 L

Mladá Boleslav, 25. února 2021 – Kořeny ŠKODA Motorsport sahají 120 let do minulosti. V roce 1901 se motocykl L&K, postavený zakladateli společnosti, pány Václavem Laurinem a Václavem Klementem, zúčastnil závodu dlouhého 1200 kilometrů, který se jel z hlavního města Francie Paříže do Berlína v Německu. Jen o čtyři roky později došlo k přechodu ze dvou na čtyři kola a značka L&K se stala významným jménem také ve světě automobilových závodů. Na mimořádné úspěchy, spočívající ve vítězstvích ve svých třídách na Rallye Monte-Carlo a ve 24hodinovém závodě ve Spa-Francorchamps (Belgie), ŠKODA navázala dalšími vítězstvími na závodních okruzích a v rallye během 70. a 80. let minulého století. V současnosti na úspěšný příběh ŠKODA Motorsport navazuje ŠKODA FABIA Rally2 evo ziskem různých titulů po celém světě od národních mistrovství až po FIA Mistrovství světa v rallye.

Láska k motorsportu sahá v případě ŠKODA AUTO zpět až k jejím samotným zakladatelům, pánům Václavu Laurinovi a Václavu Klementovi (L&K). Potom, co si v Mladé Boleslavi, která tehdy patřila do Rakousko-Uherska, otevřeli společnost na opravy a výrobu jízdních kol, začali už v roce 1899 s výrobou motocyklů. Již o dva roky později se L&K zúčastnili vytrvalostního závodu z Paříže do Berlína s jednoválcovým modelem TB. Tovární jezdec Narcis Podsedníček dojel do cíle v Berlíně jako první motocyklista, bohužel to bylo až po oficiálním ukončení časomíry. Byl proto diskvalifikován, i když byl oslavován jako morální vítěz.

Přestože Klement byl zaníceným motocyklovým závodníkem, viděl spolu s obchodním partnerem Laurinem ekonomickou budoucnost na čtyřech kolech. Nakonec tedy přestali s výrobou motocyklů a od roku 1905 se úspěchy společnosti opíraly o automobily L&K. V roce 1908 zajel automobil Laurin & Klement FCS v anglickém Brooklands rychlostní rekord. Se čtyřválcovým motorem o výkonu přibližně 100 koní dokázal tento otevřený vůz jet rychlostí 118,72 km/h. Od roku 1910 po dobu pěti let v řadě tyto tři vozy silného továrního týmu L&K vyhrály zlatou medaili na známé Alpské jízdě (Alpenfahrt). V roce 1912 se logo L&K na sportovním voze objevilo na startovní listině Rallye Monte-Carlo.

V roce 1925 se strategickým partnerem značky Laurin & Klement stala v Plzni sídlící společnost ŠKODA. Automobily, nyní se značkou ŠKODA, využívaly možnosti velkého koncernu a přicházely s novými technickými řešeními, jako byla například centrální rámová trubka, nezávislé zavěšení kol a aerodynamicky optimalizovaná karoserie. V lednu 1936 si ŠKODA POPULAR SPORT dojela na vysilující a téměř 4000 kilometrů dlouhé Rallye Monte-Carlo pro druhé místo ve své kategorii. O rok později tento úspěch zopakovala ŠKODA RAPID. V roce 1948 sériový vůz ŠKODA 1101 oslavil trojité vítězství ve třídě ve 24hodinovém závodě ve Spa-Francorchamps (Belgie). ŠKODA SPORT, dvoumístný speciál postavený na technickém základě vozu ŠKODA 1101, se v roce 1950 zúčastnila slavného závodu 24 hodin Le Mans. V roce 1953 se s rychlostí 197,8 km/h stal vůz ŠKODA SUPERSPORT s kompresorem přeplňovaným motorem nejrychlejším českým automobilem své éry. Oba tyto otevřené vozy s technikou ŠKODA 1101 dosáhly mnoha vítězství na okruhových závodech ve východní Evropě. Později byl ukázkou brilantní inženýrské práce v rámci restrikcí panujících za železnou oponou speciál ŠKODA 1100 OHC. Otevřený dvoumístný vůz s karoserií ze sklolaminátu byl takřka neporazitelný.

V roce 1959 uvedená ŠKODA OCTAVIA TS závodila ve třídě cestovních vozů do 1,3 litru od úspěchu k úspěchu. V roce 1961 s ní finský tým ve složení Esko Keinänen a Rainer Eklund nejenže vyhrál svoji třídu na Rallye Monte-Carlo, ale také zde skončil na celkově šestém místě. V letech 1962 a 1963 posádky s vozem ŠKODA OCTAVIA TS ve své třídě vždy zvítězily.

V 60. letech otevřela ŠKODA 1000 MB novou kapitolu značky. První vůz ŠKODA s pohonem zadních kol a motorem vzadu opět představoval nový přístup k technice také ve světě závodních automobilů. Jeho nástupce, ŠKODA 130 RS, zejména s Norem Johnem Hauglandem za volantem dosáhl mnoha významných úspěchů. Automobil, který byl pro svoji koncepci pohonu láskyplně přezdíván „Porsche Východu“, vyhrál v roce 1977 svoji třídu na Rallye Monte-Carlo a na Acropolis Rally v letech 1978, 1979 a 1981. Model 130 RS pro značku ŠKODA také získal titul výrobců v Mistrovství Evropy cestovních vozů v roce 1981. Po něm přišla ŠKODA 130 LR, která ve své třídě zvítězila v britském kole Mistrovství světa – RAC Rally – v letech 1985 a 1986.

Přítomnost značky ŠKODA v moderní éře motorsportu začala v roce 1991 na Rallye Monte-Carlo. S vozem ŠKODA FAVORIT 136 L posádka Pavel Sibera/Petr Gross zvítězila ve své třídě mezi roky 1991 a 1994 čtyřikrát v řadě za sebou. V roce 1994 se ŠKODA v rámci FIA Mistrovství světa v rallye zúčastnila kategorie F2 Cup určené pro vozy s motorem o objemu do dvou litrů a pohonem pouze jedné nápravy. V roce 1996 vyhrála nová ŠKODA FELICIA Kit-Car, opět s posádkou Sibera/Gross za volantem, svoji třídu na Rallye Monte-Carlo. Švédský profesionální pilot Stig Blomqvist s vozem ŠKODA FELICIA Kit-Car dosáhl vynikajícího celkově třetího místa na RAC Rally ve Velké Británii. V lednu 1997 Emil Triner a Julius Gál zopakovali vítězství ve své třídě na Rallye Monte-Carlo.

S vozem ŠKODA OCTAVIA WRC, uvedeným v roce 1999, tovární tým vůbec poprvé vstoupil do nejvyšší kategorie FIA Mistrovství světa v rallye. S výkonem 300 koňských sil přeplňovaného motoru to byl první vůz ŠKODA označovaný jako World Rally Car. Rok 2001 byl velmi úspěšný. Německá tovární posádka Armin Schwarz/Manfred Hiemer odstartovala do sezóny celkově čtvrtým místem na Rallye Monte-Carlo. Několik týdnů nato ŠKODA na nejnáročnější a dlouhé rallye – Safari Rally v Keni – zaznamenala svůj největší úspěch ve WRC: Schwarz/Hiemer vybojovali skvělé třetí místo celkově. ŠKODA OCTAVIA WRC byla velmi úspěšným vozem také v mnoha národních mistrovstvích. Mezi roky 2003 a 2007 byl nástupnický vůz ŠKODA FABIA WRC dalším důležitým krokem pro českou značku. V roce 2005 byl legendární Colin McRae blízko druhému místu na Australské rallye v rámci FIA Mistrovství světa, nešťastný problém během servisu ho však zastavil.

V roce 2009 vzala ŠKODA FABIA SUPER 2000 rallyovou scénu útokem. V letech 2012 a 2013 tento vůz s dvoulitrovým motorem a pohonem všech kol vyhrál svoji třídu na Rallye Monte-Carlo s posádkami Kevin Abbring/Lara Vanneste (NL/B) a Sepp Wiegand/Frank Christian (D/D). Dalšími milníky pro vůz ŠKODA FABIA SUPER 2000 byly tři tituly v řadě ve FIA Mistrovství Evropy: v roce 2012 s posádkou Juho Hänninen/Mikko Markkula (FIN/FIN), v roce 2013 s posádkou Jan Kopecký/Pavel Dresler (CZ/CZ) a v roce 2014 s posádkou Esapekka Lappi/Janne Ferm (FIN/FIN). Juho Hänninen navíc získal mistrovský titul v kategorii S-WRC v rámci FIA Mistrovství světa v roce 2011 a současně i Intercontinental Rally Championship (IRC). V letech 2010 a 2012 stejný titul vybojoval Andreas Mikkelsen a Ola Fløene (N/N). FIA Asijsko-pacifický pohár (APRC) připadl tři roky v řadě (2012–2014) vždy na posádky jedoucí s vozem ŠKODA FABIA SUPER 2000. Celkově ŠKODA FABIA SUPER 2000 vyhrála 50 národních a mezinárodních mistrovství po celém světě, což znamenalo, že napsala do té doby nejúspěšnější kapitolu v historii motorsportu ŠKODA; to bylo do okamžiku, než ji překonala ŠKODA FABIA R5.

ŠKODA FABIA R5, poháněná přeplňovaným motorem 1,6 litru, byla okamžitě hitem. Tovární jezdci ŠKODA Motorsport vyhráli FIA Mistrovství světa v kategorii WRC2/WRC2 Pro v následujícím sledu: 2016 (Esapekka Lappi/FIN), 2017 (Pontus Tidemand/S), 2018 (Jan Kopecký/CZ) a dále v roce 2019 s aktualizovaným vozem ŠKODA FABIA R5 evo (Kalle Rovanperä/FIN). Francouzská soukromá posádka Pierre-Louis Loubet/Vincent Landais s vozem ŠKODA FABIA R5 evo byla v roce 2019 korunována mistrovským titulem kategorie WRC2. ŠKODA také vybojovala mistrovské tituly pro výrobce v kategoriích WRC2/WRC2 Pro v pěti letech za sebou – od roku 2015 do roku 2019. Ve stejném období oslavila ŠKODA mnoho mistrovských titulů v rámci FIA European Rally Championship (ERC), FIA Asijsko-pacifickém šampionátu (APRC), FIA South American Rally Championship (CODASUR) a FIA African Rally Championship (ARC). Týmy jedoucí s vozy ŠKODA FABIA R5 a ŠKODA FABIA R5 evo vyhrály také mnoho národních mistrovství.

2020: ŠKODA FABIA Rally2 evo pokračuje v úspěšném tažení
V roce 2020 se ŠKODA FABIA R5 evo v rámci nového uspořádání tříd FIA Mistrovství světa přejmenovala na ŠKODA FABIA Rally2 evo. ŠKODA Motorsport současně změnila svoji strategii ve FIA Mistrovství světa z účasti s vlastním továrním týmem na podporu soukromých týmů a posádek jedoucích s vozem ŠKODA FABIA Rally2 evo. Jeden z nich, tým Toksport WRT, v roce 2020 vybojoval týmový mistrovský titul v kategorii WRC2. V roce 2020 zákazníci ŠKODA Motorsport získali 14 titulů a trofejí, mezi nimiž jedna představuje pro českou značku historický milník: Barry McKenna a James Fulton z Irska vyhráli ARA National Championship Trophy v USA, což byl první zisk tohoto titulu pro vůz ŠKODA FABIA Rally2 evo.

Sezóna 2021 FIA Mistrovství světa v rallye začala dalším vítězstvím pro vůz ŠKODA FABIA Rally2 evo. Andreas Mikkelsen/Ola Fløene (N/N) jeli s pro rok 2021 zdokonalenou verzí tohoto vozu v týmu Toksport WRT za podpory ŠKODA Motorsport a vybojovali na Rallye Monte-Carlo vítězství v kategorii WRC2.

L&K „Motocyclette“ TB (1901)
Václav Laurin se inspiroval motocykly bratrů Wernerů z Francie a vyvinul novou koncepci motocyklu. Navrhl rám kolem motoru a umístil všechny ovládací prvky na řídítka. „Motocyclette“ model TB byla poháněna jednoválcovým motorem. Díky tomu, že Laurinův obchodní partner Klement byl sám vášnivým motocyklovým závodníkem, se právě motorsport pro značku L&K brzy stal marketingovým nástrojem.

Dne 27. června 1901 odstartoval tovární jezdec Narcis Podsedníček z francouzského hlavního města Paříže na 1200 kilometrů dlouhý závod do německého Berlína. Jako jeden z deseti závodníků v kategorii motocyklů a tříkolek byl Podsedníček jediným jezdcem, který dokončil poslední ze tří etap. Když jeho L&K hřmělo v časných ranních hodinách 30. června ulicemi Berlína, časoměřiči už měli po službě. Místo toho potvrdil čas příjezdu policista. Ale protože vedení závodu dodržovalo pravidla až do posledního puntíku, byl Podsedníček diskvalifikován, i když byl oslavován jako morální vítěz.

V následujících letech patřily motocykly L&K v mezinárodních závodech k nejúspěšnějším. V roce 1905 vyhrál tovární jezdec L&K Václav Vondřich proslulý závod „Coupe International“ ve francouzském Dourdanu, což bylo neoficiální mistrovství světa motocyklů. Nicméně společnost L&K v roce 1908 ukončila výrobu motocyklů a od této doby se soustředila na automobily.

L&K FC (1908)
První automobil L&K vyjel z výrobní haly v Mladé Boleslavi v roce 1905. Laurin a Klement se znovu pustili do propagace svých nových produktů účastí v závodech. Hnací silou byl Otto Hieronymus, německý inženýr a závodník najatý společností L&K jako ředitel vývoje. Zatímco L&K se stala jedním z největších výrobců takzvaných „voiturettes“ (malých vozů), Hieronymus chtěl stavět také výkonné závodní vozy. Jeho model FC měl čtyřválcový motor o objemu 2,4 litru, který byl schopen jet rychlostí až 90 km/h.

Jedním z prvních, kdo s tímto vozem závodil, byl hrabě Alexander „Sascha“ Kolowrat, gentleman s českými kořeny. Kolowrat, který byl pro svoji energickou osobnost známý také jako „hrabě Kilowatt“, již vyhrával závody na motocyklech L&K a nyní se přeorientoval na automobily. Hieronymus a Kolowrat vytvořili úspěšný tým, který kromě jiného za volantem L&K FC vyhrál legendární závody do vrchu v Semmeringu u Vídně (Rakousko) a v Gaillonu (Švýcarsko).

V roce 1908 Kolowrat opět v modelu FC zvítězil ve své třídě v závodu do vrchu Zbraslav–Jíloviště. Následující rok se postavil proti 102 soupeřům na německé Prince-Heinrich Rallye. Zatímco Hieronymus v roce 1908 v 700kilometrovém závodě z Petrohradu do Moskvy zvítězil s L&K FC ve své třídě, Kolowrat se zasloužil o úspěch týmu L&K v náročném závodě Petrohrad–Sevastopol a převahu si udržel také v závodě Karpatská trofej (1911). Když Kolowrat, v té době člen představenstva L&K, stál v roce 1912 na startu druhého ročníku Rallye Monte-Carlo, znamenalo to první účast značky v slavné rallye.

ŠKODA POPULAR (1936)
Ve 30. letech se společnost, nyní pod názvem ŠKODA, vrátila do světa motorsportu. ŠKODA POPULAR byla prvním vozem značky ŠKODA s moderním technickým řešením s centrální trubkou a nezávislým zavěšením kol. ŠKODA současně značně posílila své závodní oddělení. Zdeněk Pohl a jeho spolujezdec Jaroslav Hausman vzbudili velkou pozornost, když v roce 1936 nastoupili do Rallye Monte-Carlo s dvoumístnou otevřenou verzí modelu ŠKODA POPULAR SPORT.

Posádka zvládla 3852 kilometrů dlouhou trasu z Atén do Monaka absolvovat za čtyři dny bez jediného trestného bodu. I když Pohl a Hausman měli ve voze doplňky v podobě topení, termosek a vyhřívání čelního skla, byla jejich zimní cesta po převážně nezpevněných silnicích v Řecku, Jugoslávii, Maďarsku, Rakousku, Německu a Francii vyčerpávajícím dobrodružstvím. Pohl s Hausmanem skončili s vozem ŠKODA POPULAR SPORT na druhém místě ve své třídě, a vyvolali tak další nadšení pro rallye v domovském Československu. Na základě tohoto úspěchu ŠKODA představila také mimořádně sportovní speciální sérii ŠKODA POPULAR MONTE CARLO.

ŠKODA F3 (1965)
Závodní série monopostů již od svého založení v roce 1950 slouží jako líheň jezdců pro formuli 1. Platí to také o formuli 3, která se od počátku 60. let jezdí v mnoha zemích, a i dnes je jedním z prvních kroků mnoha mladých jezdců. Tato mistrovství se konala i v zemích za takzvanou železnou oponou.

Když se v roce 1964 změnily předpisy na limit objemu motoru do jednoho litru, vyvinula ŠKODA svůj vlastní závodní vůz F3. Motorem byl čtyřválec modelu 1000 MB uložený vzadu a poskytující výkon 90 koní. Štíhlá karoserie z hliníkové slitiny vážila jen 410 kilogramů. Vůz s odkrytými koly s projektovým číslem 992 dosahoval maximální rychlosti 210 km/h. V roce 1968 vyhrál český tovární jezdec značky ŠKODA Miroslav Fousek východoevropské mistrovství formule 3. Jiná konstrukce byla použita pro monopost Lucia F3, který byl postaven v roce 1966 ve dceřiném závodě ve Vrchlabí. Vůz se stejnou pohonnou jednotkou byl používán během sezón 1966–1969 v rámci Mistrovství Československa.

ŠKODA FAVORIT 136 L (1994)
Vstupem značky ŠKODA do koncernu Volkswagen v roce 1991 došlo k dalšímu rozšíření aktivit v motorsportu. Již v roce 1989 vyvinulo závodní oddělení rallyovou verzi modelu FAVORIT 136 L. Sportovní motor vpředu a pohon předních kol v karoserii navržené Bertonem znamenal pro ŠKODA změnu přístupu. V soutěžním naladění disponoval 1,3litrový čtyřválec výkonem přes 110 koňských sil.

Od roku 1990 posílal tovární tým ŠKODA Motorsport na vybrané soutěže Mistrovství světa (WRC) dva vozy. Spolehlivý FAVORIT zářil zejména na náročných šotolinových soutěžích. Pavel Sibera a jeho spolujezdec Petr Gross zvítězili ve své třídě na řecké Rallye Acropolis a na finské Rallye 1000 jezer, což podpořilo další vítězství Ladislava Křečka/Bořivoje Motla v dané třídě na italské Rallye Sanremo. Následovaly další triumfy ve třídě, podtržené vítězstvími posádky Sibera/Triner ve své kategorii čtyři roky po sobě na Rallye Monte-Carlo. Další úspěchy následovaly. V roce 1994 se značka ŠKODA stala mistrem světa v hodnocení výrobců v kategorii F2 určené pro vozy s atmosférickými motory do objemu dvou litrů a jednou hnanou nápravou. Tento rok posádky Pavel Sibera/Petr Gross a Emil Triner/Jiří Klíma vyhráli svoji třídu ve třech z deseti podniků WRC.

Pro závody na okruzích s liberálnějšími předpisy vyvinula ŠKODA Motorsport ještě vyspělejší verzi modelu FAVORIT. S objemem zvětšeným na 1,5 litru poskytoval motor výkon 145 koní a byl spojen se šestistupňovou převodovkou. Zásluhou karosářských dílů vyrobených převážně ze sklolaminátu byl tento vůz velmi lehký.