Nadšený cyklista se s replikou více než 120letého jízdního kola SLAVIA postaví na start L’Etape du Tour

› Pražský fanoušek veteránů Vladimír Vidim postavil věrnou repliku jízdního kola SLAVIA z roku 1896
› Originální etapa Tour de France s vrcholem ve výšce 2 365 metrů je mezi amatérskými cyklisty považována za nejnáročnější výzvu
› SLAVIA je prvním kolem, které společně postavili zakladatelé dnešní automobilky ŠKODA AUTO, Václav Laurin a Václav Klement

Mladá Boleslav, 15. července 2019 – Absolvovat s jízdním kolem navrženým před více jak 120 lety etapu Tour de France a v sedle historického bicyklu vyjet až do výšky 2 365 metrů? Vladimír Vidim, vášnivý cyklista z Prahy, se do tohoto zdánlivě nemožného úkolu pustil. Postavil si věrnou repliku jízdního kola značky SLAVIA z roku 1896 (Video ze stavby můžete zhlédnout ve článku na ŠKODA Storyboard) a chce na něm 21. července na L’Etape du Tour změřit síly s moderními závodními koly a špičkovými amatérskými závodníky. Jízdní kolo SLAVIA bylo prvním výrobkem firmy Laurin & Klement, podniku, který byl předchůdcem dnešní ŠKODA AUTO.

Stejně jako je Tour de France – kterou ŠKODA letos jako hlavní oficiální partner podporuje už pošestnácté – královnou profesionálních závodních okruhů, tak je L’Etape du Tour největší výzvou pro amatérské silniční cyklisty. Originální etapa Tour de France je se strmými stoupáními, hrozivými sjezdy a vyčerpávající cestou na vrchol, obrovskou výzvou pro amatérské cyklisty. A o co větší by to byl výkon, kdyby se tuto drsnou etapu podařilo absolvovat s kolem, zkonstruovaným před více než 120 lety? S kolem, které je se svými 18 kilogramy téměř dvakrát těžší než dnešní závodní kola, s pouhým jedním převodem, bez volnoběhu a bez brzd?
 
Tímto kolem je SLAVIA – jízdní kolo, které mechanik Václav Laurin s knihkupcem Václavem Klementem vyrobili v roce 1895 jako první bicykl v jejich dílně v tehdejším Království českém. Díky vysoké poptávce podnik rychle expandoval. V roce 1899 představili první motocykl, v roce 1905 pak první automobil značky Laurin & Klement. Fúze firmy L&K s automobilovou divizí plzeňských Škodových závodů v roce 1925 představovala další krok na cestě k dnešní globálně úspěšné značce ŠKODA. A protože ŠKODA vzhledem k těmto historickým kořenům podporuje nejvýznamnější cyklistický závod světa, napadla Vladimíra Vidima zajímavá myšlenka: oživit jednu z legend firemní historie.
 
Vyučený zámečník, dnes konstrukční designér, si život bez jízdního kola už neumí představit, proto se je naučil sám vyrábět – od prvního nákresu až po plně funkční jízdní kolo.

https://youtu.be/5MdNp530XLE

Svému koníčku se čtyřiapadesátiletý Vidim věnuje ve své malé dílně v Roztokách u Prahy. Nejraději restauruje historická jízdní kola nebo vyrábí jejich věrné repliky.
 
Slavné jízdní kolo SLAVIA patří mezi jeho zatím nejnáročnější projekty. Navzdory očekáváním se Vidimovi a jeho přátelům nepodařilo sehnat originální exemplář závodního kola, který by mohl posloužit jako vzor. Ke zjištění všech rozměrů, úhlů a ostatních konstrukčních detailů prvního kola z Mladé Boleslavi, proto použil historické fotografie. Pátrání po historicky správných výrobních metodách a samotná stavba kola SLAVIA trvaly zhruba čtyři měsíce, ale výsledek stál za všechnu námahu. Přesná replika bicyklu vypadá, jako by právě vyjela z dílny Václava Laurina a Václava Klementa. A funguje bezvadně. Přesná replika také znamená, že SLAVIA nemá přehazovačku ani brzdy, jaké známe dnes. Podívejte se na srovnání kola SLAVIA s moderním závodním kolem v článku na ŠKODA Storyboard.
 
Bude to tedy skutečná výzva. A aby společnost ŠKODA AUTO pražského nadšence v jeho přípravách podpořila, zapůjčila mu nejnovější model SUPERB.
 
Tato jedinečná cyklistická událost je součástí Tour de France od roku 1993. Přesně šest dní před profesionály, vyrazí 21. července ctižádostiví amatérští závodníci na trasu etapy z Albertville do Val Thorens, měřící 135 kilometrů. Budou muset vystoupat celkem 4 563 výškových metrů a překonat tři nelítostná převýšení: Cormet de Roselend (1 968 m), Cote de Longefoy (1 190 m) a strmý nájezd do cíle ve Val Thorens ve výšce 2 365 metrů.

Doplňující informace

Fotografie

Štítky