Můj život s autem: Než začnete běhat, musíte se naučit chodit

Model letadla pod vánočním stromkem u něj v dětství probudil lásku k technice. Reinhold Welker se vyučil na letišti, poté vybudoval automobilovou dílnu a dnes vlastní dealerství, kde se prodá přes 600 aut ročně.

22. 2. 2018 Životní styl LIDÉ

Poznávání věcí, jejich skutečné podstaty, Reinholda Welkera vždy fascinovalo. Nikdy mu nestačily jednoduché odpovědi, chtěl vědět všechno, znát každý detail. Brzy už stavěl modely větší, komplexnější a komplikovanější. Technologie, zvláště ta letecká, mu dokázala rozbušit srdce. Není divu, že okamžitě přijal nabízené vyučení na letišti ve Frankfurtu. Přestože stát se mechanikem motorů nebylo jeho první volbou, mohl tak být blízko svých milovaných letadel. Víc si v tu chvíli ani nemohl přát.

Způsob, jakým mechanici pracovali, jejich dovednosti, ale také přístup jeho vedoucího, měly na Welkera velký vliv. Neexistovalo nic, co by nedokázali opravit. Nic nebylo nemožné. Do svého tehdejšího auta si třeba postavil středovou konzoli jen proto, že chtěl nainstalovat kazetový přehrávač. „V té době to bylo to nejdůležitější. Nikdo nepotřeboval posilovač řízení, posilovač brzd nebo jiné luxusní nesmysly. Bez hudby to ale nešlo“, říká s úsměvem Welker, když vzpomíná na staré časy.

Netrvalo dlouho, než si uvědomil, že musí svou vášeň sdílet. Jeho mistr ho naučil nejen pracovat samostatně, ale také ho povzbuzoval, aby vystudoval a sám se stal mistrem. V roce 1987 absolvoval Welker závěrečnou zkoušku a krátce poté s kamarádem otevřel vlastní automobilovou dílnu.

Potíže ho ale nezpomalily, právě naopak! Nabízela se spolupráce se značkami ŠKODA a VW a Welker si byl jistý, že je dokáže přesvědčit o svých prodejních schopnostech. Češi však očekávali od potenciálního partnera víc než malou dílnu v Gräfenhausenu. Vzdát se nehodlal, takže začal prodávat automobily sám, pouze s brožurami ŠKODA, které mu sehnal jeho bývalý kontakt pro Yugo. Jeho úspěch byl ohromující. V roce 1993 mu automobilka nabídla, jako čtvrtému v bývalém západním Německu, nabídla dealerskou smlouvu.

Moderní obchodní zastoupení také znamená, že požadavky na něj a jeho tým neustále rostou. V souvislosti s posunem od modelů v hodnotě 5 000 Euro, které prodával v devadesátých letech, k plně vybaveným vozům s hodnotou 40 000 Euro, které prodává dnes, vyžadují současní zákazníci zcela jiné zacházení. Stále důležitější jsou intenzivní poradenství a rozsáhlá podpora. Přesto Welker zůstává věrný svému mottu: “Zákazník chce, abychom mu věnovali pozornost a brali jeho požadavky vážně. Celý prodejní proces však musí zůstat přátelský a lidský.”

Dnes může Welker uvítat své klienty v jednom z největších soukromých showroomů ŠKODA v Německu. Výstavní prostory o ploše 6 500 m² se 30 zaměstnanci jsou důkazem nadšení pro značku. Většina lidí, kteří pro Welkera pracují, jsou dlouhodobými zaměstnanci. Týmový duch je na prvním místě. A ve vzduchu je to skutečně cítit: od praktikanta v servisu až po zkušené prodejce. „Práce v takovém prostředí snad ani není prací,” říká Welker. Moc dobře ví, že příjemná atmosféra je klíčem k úspěchu. To je důvod, proč se okamžitě nehrnul do toho, aby byl velkým prodejcem, ale raději postupoval krok za krokem. Nikdy se nesnažil ukousnout si víc, než dokázal v tu chvíli sníst. Vždy raději dvakrát přemýšlel, než se pustil do velkých změn, zvlášť pokud jde o rozšiřování svého dealerství.

1. JAK PROBÍHÁ VÁŠ PRACOVNÍ DEN?

Hned ráno si doma projdu e-maily. V kanceláři pak začínáme týmovou schůzí, abychom měli všichni aktuální informace. Zbytek dne se věnujeme té nejdůležitější části našeho byznysu – zákazníkovi. Domů chodím pozdě, včera až po osmé, ale stálo to za to – zákazník si auto nakonec pořídil.

2. JAK JSTE SE STAL DEALEREM ŠKODA?

V roce 1987 jsem na závěr svého vyučení splnil závěrečnou zkoušku a získal mistrovské osvědčení. To byl základní kámen vlastní automobilové dílny „Welker a Wagner“, kterou jsme založili s kamarádem. Být sám sobě šéfem byla skvělá změna a netrvalo dlouho, než jsme ulovili prvního smluvního partnera. V roce 1993 jsme se pak konečně stali dealery značky ŠKODA. Dnes prodáváme ročně přes 600 vozů, máme 30 zaměstnanců a naše výstavní prostory mají 6 500 m².

3.- 4. CO MÁTE NA SVÉ PRÁCI RÁD? A CO VÁM PRÁCI NAOPAK ZNEPŘÍJEMŇUJE?

Zákazníky, technologie, auta. Jsem si jistý, že moje krev je zelená, ne červená.

Procesy někdy přinášejí komplikace. Třeba nedávno si jeden zákazník v online konfigurátoru zaškrtnul několik položek na přání, které mu však v našem systému nedokážu objednat. V konečném důsledku nesu odpovědnost já a musím se zákazníkovi omlouvat, i když to vlastně ani není moje chyba.

5. VZPOMÍNÁTE SI, KAM JSTE POPRVÉ JEL SE SVÝM PRVNÍM VLASTNÍM AUTEM?

Moc jsme se tenkrát neprojeli. Zavezl jsem ho rovnou do garáže, abych do něj vestavěl středovou konzoli a do ní nainstaloval rádio s kazetovým přehrávačem. Hudba byla důležitá, víte?

6. CO BYSTE DĚLAL, KDYBY NEEXISTOVALA AUTA?

Nejspíš bych opravoval letadla. Nebo cokoliv, co bychom používali k dopravě. Technologický pokrok pro mě byl vždy velkou inspirací.

7. JAK BUDOU AUTA VYPADAT ZA 20 LET?

Snad se budou pořád prodávat v dealerstvích. Ale co se tvaru a technologie týče, netroufám si hádat. Troufám si však tvrdit, že za 20 let ještě nebudou autonomně poletovat ve vzduchu.

8. S ČÍM JSTE SI V DĚTSTVÍ HRÁL NEJRADĚJI?

Úplně jsem miloval deskové hry. Upřímně, v době bez počítačů a chytrých telefonů toho moc jiného k dispozici nebylo. Nejoblíbenější byly Monopoly. Kdo ví, možná i to přispělo k tomu, že se dnes živím obchodem.

9. MÁTE S AUTEM NĚJAKOU NEOBVYKLOU HISTORKU?

Hned po vyučení jsme s mou tehdejší přítelkyní vyrazili v mém Opelu Kadett na dovolenou do Španělska. Cesta byla fajn až do chvíle, než jsme si všimli divného rachocení. Nedokázali jsme ho lokalizovat, navíc se ozývalo pouze při 100 km/h. Ne při 95 km/h ani 105 km/h. Šílel jsem z toho! Když jsme dorazili do cíle, zjistil jsem, že to dělala pecka z broskve, kterou jsem hodil do popelníku hned, jak jsme vyrazili.

10. KAM BYSTE SE JEDNOU CHTĚL PODÍVAT AUTEM?

Do Afriky! Se svou ženou a vozem ŠKODA KAROQ. Objevovat poušť, safari a zemi jako takovou. To je můj sen.