90 let na běžícím páse

90 let na běžícím páse

Hlavní důvod, proč auto není jen výsadou těch nejbohatších, se jmenuje pásová výroba. Ta dramaticky zlevnila náklady na montáž aut. V Mladé Boleslavi s ní začali už před 90 lety. Podívejte se, jak výrobní proces vypadal tehdy a jak se od té doby změnil.

25. 7. 2019 Škoda svět INOVACE & TECHNOLOGIE

Zrod auta z jednotlivých dílů je fantastickou technickou podívanou, ve které má každý člověk i každý stroj své přesné místo. Auta se zpočátku montovala ručně v dílnách a byla velmi drahá. V prvních dekádách 20. století proto výrobci hledali cestu, jak automobily zlevnit a umožnit jejich nákup větší skupině zákazníků.

Dříve a nyní: Sklad karosářských dílů

Zkopírujte kód a vložte jej do své stránky:

Nejprve se někteří domnívali, že řešením je geniálně levná konstrukce. Pravda se ale skrývala v základní ekonomické poučce - levnější je to, co se vyrábí ve větším počtu kusů. Cestou tedy byla pásová výroba. V Mladé Boleslavi se s ní začalo už před 90 lety.

Dříve a nyní: Výroba motorů

Zkopírujte kód a vložte jej do své stránky:

Ve 20  letech minulého století se v českých zemích prodávalo ve srovnání s dneškem velmi málo aut. Pro představu – třeba za první tři měsíce roku 1925, kdy se značka Laurin & Klement stala součástí holdingu Škoda Plzeň, se v Praze prodalo 17 vozů Laurin & Klement, 59 pragovek a 31 tatrovek, abychom zmínili jen ty nejprodávanější značky. Na konci roku 1925 jezdilo na území dnešní České republiky podle jedné z výzkumných zpráv brněnské Masarykovy univerzity celkem 12 580 osobních automobilů. Dnes je to přes 5,6 milionu.

Dříve a nyní: Svatba, jak se nazývá spojení karoserie s podvozkem s agregátem

Zkopírujte kód a vložte jej do své stránky:

Udržet výrobu v tak malých objemech šlo jedině díky ochranářské politice státu, který omezoval dovoz zahraničních automobilů do Československa. Jeden ze zakladatelů automobilky Václav Klement však věděl, kudy vede cesta vzhůru. Pečlivě studoval zahraniční konkurenci, která už v té době začínala s pásovou výrobou. A na to byly potřeba investice. I to byl jeden z důvodů, proč se značka L&K spojila s koncernem ŠKODA.

Dříve a nyní: Kola dělají auto, před 90 lety to platilo stejně jako dnes

Zkopírujte kód a vložte jej do své stránky:

Prvním krokem k sériové montáži byla výstavba nové čtyřpatrové karosárny v Mladé Boleslavi. Ta byla hotová v roce 1926. V suterénu byl sklad, v přízemí se vyráběly dřevěné části karoserie, v prvním patře byly čalounické a sedlářské dílny. Ve druhém se z dřevěných součástí sestavovaly karoserie, které se ve třetím patře oplechovaly a ve čtvrtém lakovaly.

Dříve a nyní: Finální montáž

Zkopírujte kód a vložte jej do své stránky:

To ale byla jen předzvěst pásové výroby. V dubnu 1928 byly položeny základy další budovy zvané mechanika. To už byla hala 200 metrů dlouhá a 130 metrů široká. Dokončena byla před koncem roku a do plného provozu byla spuštěna v roce 1929. Montovaly se v ní podvozky, vyráběly motory a převodovky. Následně byly obě budovy propojeny – ze čtvrtého patra karosárny se hotové karoserie posouvaly pomocí mostu do budovy mechaniky, kde docházelo ke spojení s motory a podvozky. Pásová výroba byla kompletní a ŠKODA AUTO se tak zařadila mezi první automobilky na světě, které dokázaly takto precizně a přitom levně produkovat auta. Ostatní tuzemskou konkurenci díky tomu porazila na hlavu a absolutně ovládla trh. V roce 1930 měla linka kapacitu 25 vozů denně, ale po menších úpravách a zavedení třísměnného provozu brzy stoupla na 85 aut každý den. Základ dnešního úspěchu tak byl položen už před 90 lety.

Dříve a nyní: Expedice vozů k zákazníkům

Zkopírujte kód a vložte jej do své stránky:

Pásová výroba v číslech

Umělá inteligence klepe na dveře, ale bez lidí to nepůjde

Marek-Jancak-circle
Marek Jancák
vedoucí výroby vozů ŠKODA AUTO

Jak moc je pásová výroba důležitá pro dnešní výrobu vozů? Proč by to bez ní nešlo?

Jak správně říkáte, bez pásové výroby by to dnes nešlo. Je to komplexní mechanizmus, díky kterému je možné vyrobit velký objem vozů za krátkou dobu i s méně kvalifikovaným personálem. Na montážní lince jsou za sebou vozy v pevném pořadí a projíždějí standardními pozicemi, na kterých jsou prováděny vždy pevně dané činnosti shodné pro vyráběný model. Celá stavba vozu je tak rozložena do minutových úkonů, které provádějí ti samí lidé a stroje. Tím je zajištěno, že každý vůz je vyroben dle stejného standardu. Pásová výroba není pouze o montáži, základem je logistika, která tak může dodávat materiál vždy na stejné místo a právě v tu dobu, kdy jsou díly na lince potřeba.

Co děláte pro to, aby lidé neopakovali celý život na lince jeden montážní úkon?

Pásová výroba jednak upravuje nároky na potřebnou kvalifikaci, na druhou stranu také přináší riziko jednotvárné práce a jednostranné zátěže. Takovýto scénář není v našem zájmu, ve hře je i flexibilita a ergonomie. Zaměstnanci jsou zaškolení na více pracovních činností a pravidelně se ve svém týmu střídají, díky čemuž se dokážeme vyhnout nežádoucímu stereotypu. V otázce ergonomie klademe velký důraz na prevenci, pro náročnější činnosti jsou velkými pomocníky manipulátory, které pomáhají s většími díly, jako jsou kola či palubní deska. V nejnáročnějších případech používáme automaty.

Můžou mít zaměstnanci ŠKODA AUTO pauzu, i když běží linka? Co se v takovém případě dělá?

Zaměstnanci jsou organizováni v pracovních týmech po deseti s uvolněným koordinátorem. Pokud taková situace nastane, a jeden z týmu potřebuje například na toaletu, jeho práci na lince zastoupí koordinátor daného týmu, který velmi dobře zná veškeré operace.

Kam směřuje pásová výroba v nejbližších letech? K většímu využití robotů?

Vývoj v tomto ohledu jde velmi rychle dopředu. Jako příklad uveďme svařovnu. Ruční bodové svařování už v naší výrobě téměř nenajdete. V nové svařovně, kterou stavíme nyní pro elektrická auta, bude pracovat přes 1 000 robotů, automatizace tak přesáhne téměř 85 %. Není to jen těžká fyzická práce, kterou chceme nahradit. Nasazujeme i automatické řídicí systémy a na dveře klepe umělá inteligence. První přicházejí na řadu kontrolní činnosti, například povrch lakované karoserie prověřují v naší lakovně automatické skenery již dnes. V oblasti údržby používáme rozšířenou realitu a systémy předpovídající poruchy. Lidé však budou nadále potřeba. Uvěřit tomu, že výroba vozu bude zcela bez lidí, je stejné jako uvěřit, že tento článek příště vygenerují automaty.

Související články Na základě štítků: 2019, Mladá Boleslav